Cesty - 2016 Španělsko

orientační plán naší motopouti [ fotky ] všechny z celého výletu Poslední den nás čekalo jen deštivých 780 kilometrů k domovu. Pršet přestalo až kousek před cílem. Teplota cestovní kolem 14°C. Teď už se jen přeprat a uschnout. Viděli jsme i slunce, někde za Vilachem. Ale jen na chvíli. Opravdu. Jedinou suchou věc, kterou jsme přivezli, jsou dva deštníky v kufru. Pro zajímavost satelitní snímky oblačnosti a deště ze SAT24 a naše poloha viz [ 1 ] Strávili jsme na cestě jedenáct dnů. Celkový nájezd nakonec vyšel 7300km. Viděli jsme všechno, co jsem vidět chtěli a něco navíc. Poutní výlet splněn - Lurdy, Garabandal, Compostela, Fátima, Turín. Nejlepší destinace San Sebastián de Garabandal - doporučuju všem. Horská vesnička, příjemní lidé, klid a pokoj. Zajímavý zážitek

Zapomněl jsem napsat. Včera Saint-Tropez mě trochu zklamalo. Čekal jsem Bánov u moře a ony to byly Kunovice! Dlužno podotknout, že když jedeme v teplotách 15-19 stupňů po dálnici, tak pocitová teplota je aspoň o 10 stupňů menší. Takže pro představu je člověk oblečený tak, aby mohl v 5-9 stupních sedět v parku na lavičce půl dne vkuse a bylo mu příjemně. Opravdu mám na celý výlet k moři motocyklovu bundu a pod ní modrou zimní bundu na lyžovaní a velmi teplotou bundu Jagermaister. V noci nám poprvé nepřišla směšná Cimrmanova hra Lijavec, kterou jsme si pustili před usnutím. Stan funguje skvěle. Vyšponovaný gumicuky k motorce, protože na zatloukání stanových kolíků do asfaltu a do betonu nejsme vybavení. Zatím. Travnaté plácky i hliněné na stany tady jsou, ale kdo by pak ten špinavý stan balil, nicht wahr? Pršelo neskutečně silně a dul silný vichr z hor. Ráno je nebe s mrakem, ale nad…

Carcassone je velké město a uprostřed má historické jádro, obrovský hrad a kolem pevnost s hradbami, na nichž si Eduard z Woodstoku vylámal zuby Léta Páně 1355. My šeřmíři toho pána známe pod jménem Černý princ a víme, že patří do Stoleté války. Strávili jsme tady půl dne, počasí nám přálo, sluníčko hřálo. Dál na cestu jsme vyjeli až kolem třeti hodiny polední, čekalo nás asi 400km do Saint-Tropez, které jsme sjezdili křížem krážem i jinudy. Směrem k Sainte Maxime jsme se zastavili na pláži a sledovali příchod bouřky. A v té jsme pokračovali dál k Nice. Už neprší, táboříme v nějakém Aire do cokoli, tedy kempu u dálnice, kde je základní zázemí i klid. Pomalu se vracíme k domovu…

Balíme se dopoledne. Prší jen lehce. Do Barcelony to máme asi 300km, zastavujeme u kruhového objezdu u přístavu, kde uprostřed v mlze stojí šedesátimetrový železný sloup, který byl postaven kvůli Světové všeobecné výstavě v roce 1888. Památník Kryštofa Kolumbuse - Cristobald Colón, tak se představoval španělům. Hned přes ulici je Námořní muzeum. Lodě a spousty zajímavostí, modelů i reálných bárek. Vstupné 7€ s kartou ICOM zdarma. Ostatně jako všude jinde. Po pár hodinách v muzeu přejíždíme k rozestavěnému chrámu pro 9000 oveček Sagrada Familia. Nesdělitelně impozantní a v dokonalé symbióze. V roce 2026 má být dostaveno. Tak uvidíme a těšme se. Provoz v Barceloně je neuvěřitelný, všude auta, šesti a osmiproudé ulice, auta a skůtry. Velmi výživné a moc jsem si to moc užil. K večeru se pomalu vracíme směrem do Francie. K historickému městu Carcassone nám zbývá asi 370km. Francie nás vítá…

Toledo. Město slunce! Hostelový pokoj vyklízíme před desátou, balíme věci na motorku, bezpečně uloženou v podzemní garáži a nalehko vycházíme vstříc památnému městu. Prší a prší tak vydatně, že nejlepší suvenýr bude skládací deštník. Bereme dva a dobře nám poslouží dnes i jinde. První zastavení je katedrála pětilodní, gotická a je tady mše. Jsme tady tak včas, že jdeme s místními hluboko k oltáři. Sedět o dvě místa blíž, tak už koncelebrujeme. První lavice s věřícími máme až daleko za zády. Varhaník sedí v budce dva metry od nás a hraje podle not z tabletu. Na instagramu je fotka. Prší. Doslova brouzdáme křivolakými uličkami. Všechny slunečníky a baldachýny jsou splihle staženy a ty co staženy nejsou staly se deštníky. Casa y muzeo de El Greco. Pěkně si ten malíř bydlel i žil. V jeho ateliéru Sášenka lovila světlo a úhly, kde že stál model a jak to mistr vlastně viděl. Obrazů je tady…

Kvůli dešti jsme se vyhodnotili, že pod střechou to bude lepší táboření, než ve vysoké trávě pod olivovníky. Pršelo. Celou noc. Ranní budíček a polovina nás odešla na mši. Řidiči zůstavají spát. Dopoledne jsme vyrazili po všemožných stáncích a pořídili nějaké voskové orgány - na instagramu jsou nějaké fotky. V obří kulaté katedrále byla polední mše, voskové věci byly požehnány a šup s nimi na rošty nad oheň. Déšt přidává na síle a my pomalu odjíždíme, kolem třetí hodiny odpolední. Prší opravdu hodně, pneu ve vodě zvládají kolem 140m/h a tak jsme na dálnici zase ti rychlejší. Fátima-okraj Lisabonu-Toledo rychlý přesun 700km. Před desátou večení jsme na místě. V kempu se ptáme po místu na spaní po střechou, ať můžeme všechno dosušit. Mají jen bungalovy pro 5 osob a na to je nás málo. Tak volíme hostel, motorka zamčená v podzemní garáži a na pokoji klimatizace nastavená panem správcem na…

Ranní balení a dopolední odjezd. Celou noc pršelo a tak balíme mokrý stan. Do Fátimy to máme jen asi 422km. To stíháme za pár hodin a tak se můžeme v Portugalsku zastavit na pár místech. Pevnost - Castelo de Guimarães, tady se narodil Alfons I. To ví každý šermíř český. Ty další věci už musíme pohledat. Celá spletitost počátku Portugalské nezávislosti je populárně naučnou formou popsána tady: http://goo.gl/OLRyu6 Beckov je proti tomu místu velkohrad. Sášenka to proběhala celé a oznámila, že chápe, že se tady Alfonso I. jen narodil. Žít šel jinam. Je to hrad 1H+KK. Komínový krb. Ten tam je. Celou dobu je skotných 12 stupňů a vytrvale prší. Inu, dovolená k moři. Kdo v sem jel v srpnu. Po dálnicích to ubíhá rychle. Držím to v hustém dešti do 147km/h. Mitas E07 má vzorek do vody tak akorát. Další zastávka. Porto. Námořnické městečko, místo spojené s portským vínem a nejslavnější knihovnou…

..víc foteček… Sášenčina noha slušně napuchla. Ještě že zítra nás poveze motorečka. Na poslední fotce by mělo být vidět to místo, kde upadla. Na můj vkus toho zábradlí aspoň půlmetr chybí. Teď už je večer a docela se rozpršelo. Kéž by všechny předpovědi byly přesné tak jako předpovědi počasí…

Santiago de Compostela. Katedrála je obrovská, velká jako by v Brodě někdo zastřešil náměstí. Z kempu to máme ke katedrále pěšky 2km. Po sto metrecha Sášenka upadla na neviděném schodu a pravý kotník se slušně přerovnal. Takže do cíle dorazila kulhajíce víc než poutníci, kteří ušli sto mil… Kadidlo tu mají velké jako ledničku a rozhoupají ho jako Foucaultovo kyvadlo. Kdo to neviděl, tak si na youtube.com dejte vyhledat souslovil: botafumeiro santiago Uličky malinké, lidí tak akorát. Kůpili jsme najaké hlůpotiny děckám a stejně jak starý Cabůch také Panenku Máriu ze sklem aj s rámem, brůsek na kosu a novů laterňu. Večer poprchá, sem tam kapka. Tak jsme si dali nepromoky a sjezdili uličku po uličce na motorce. A říkám si takhle v zimě, když by bylo ehce namrzlo, nechtěli bychom tady jít natož jet. Trošku jako Zlatá ulička v Praze, ale všude. A když jede auto takovou uličkou, musí chodci…

Nějaké dalši fotky jsou na Instagramu. Tady nahoře je odkaz nebo http://instagram.com/tyfoza Ráno se probouzíme sluníčkem až v devět ráno. Ač věžní hodiny bijí půl, čtvrt i tři čtvrtě i počet hodin v celou, neprobudilo nás nic. Inu, vstávat v devět. Ale po 1100km jsme ulehli před třetí hodinou ranní, takže zas tááákový odpočinek to nebyl. V noci 5 stupňů, ráno 20. Výborně. Místní psi jak pastevečtí, tak náhodní pouliční jali se nám přeznačkovat přední kolo na motorce. Opakovaně. A ještě. San Sebastián de Garabandal. Malá horská vesnička, malý kostelík. Na oltáři Svatý Šebestián a pod ním pelikán rvoucí si maso z prsou, aby mohl nakmit své tři mladé. Takto ho znám jako znak Louisiany. A mám ho i na opaskové sponě. Co dělá tady jsem nezjistil. V místní Hostérii, na jejíž terase jsme se uvelebili, zabydlelo se ono grupo de Americanos. Vyklubal se z toho zájezd amerických japonců mluvících…