Cesty - 2016 Španělsko

Brzy ráno, za kuropění, tedy kolem deváté hodiny ranní, hotovíme se k odjezdu. Na placených dálnicích jsou výborné zotavovny, parkoviště pro karavany a kamiony, spousta zeleně a vůbec jsou to místa, kde člověk rád spočne. Tam jsme hlavu složili. První zjistění bylo, že včerejších skoro deset hodin provozu při vysokých otáčkách, vyžádal si jistou spotřebu oleje. Dolil jsem tři deci. Poutní den jsme začali přesunem necelých 600km do Lourdes, tedy do Lurd. Kdo neví, co se tady roku 1858 stalo - a nesouvisí to s předzvěstí ACW - ať googlí. Dnes je to místo hodné zastavení. Cesta nám vůbec neubíhala, protože foukal nechutný protivítr, který zmítal mnou, Sášenkou i motocyklem a neumožnil nám jet rychleji jak 135km/h. Předpokládám, že na tom nese svůj díl viny jistý ThD. s i iniciály P.Z. Kterýžto nás mailem pozdravoval řka, ať jezdím pomaleji, leč se ve zdraví nevrátivší budeme. Kolem poledne…

S drobným zpožděním jsme vyrazili kolem deváté hodiny dopolední z Uherského Brodu. Jedeme po dálnicích, jinak bychom nikam nedojeli. Od Vídně pršelo, teplota kolem 9 stupňů. Nejnižší teplotu jsme zaznamenali 4,3 stupně. Díky vytrvalému dešti se dalo jet sotva lehce nad 130km/h. Na mostech mají odvoďňovací kanály kovové a široké přes metr. Tak když to vyšlo do náklonu, krásně jsme si driftnuli smykem obou kol. Ve tři odpoledne vjíždíme do Itálie. Po překonání Alp hle slunce a hle teplo. Místy i dvacet stupňů! Přes Itálii je to rychlý přesun po autostrádách. Držíme se v rychlostech do 160km/h a tak nám to pěkně ubíhá. Pauzírujeme vždy po asi 200km. Občas benzín, občas káva. Na výjezdu na poslední mýtnici naúčtovali nám 65€. Pravda, těch tunelů vyžadujících údržbu a dohed je tady až hanba. Do Francie vjíždíme za tmy. Zmínka o luxusní romantické večeři v Monaku znamená, že jsme dojedli…