Dá se použít Raspberry Pi 4B jako plnohodnotná náhrada stolního počítače, tedy desktopu? Raspberry Pi, dále třeba Rpíčko nebo RPi. Krátká a jasná odpověď – po pár drobných nastaveních lze opravdu RPi použít jako zajímavou a plnohodnotnou náhradu stolního počítače Samotná deska počítače je „levná,“ ale nezapomeňme, že potřebujeme ještě zdroj, chladič [ 1 ] a nějaké úložiště připojené na USB3 , které bude rychlejší než SD karta, ze které obvykle na RPi běží systém. A teď podrobněji. Jednodeskový počítač, který byl původně určen jako dostupný nástroj k výuce programování má zajímavou historii a od roku 2012 nám vyrostl a zesílil tak, že jej lze, s přimhouřením oka, použít jako náhradu stolního počítače. Abychom našli přesnější odpověď budeme si muset odpovědět na jinou otázku: Co vlastně na počítači chcete dělat a jaké jsou vaše preference. Raspberry Pi není pro vás, pokud — potřebujete…

RESET a zapínací tlačítko pro Raspberry Pi. Model ke stažení na [ thingiverse ]. Dá se použít s hliníkovým chladičem od Pimoroni [ 1 ] k dodání od českého prodejce [ 2 ]. Raspberry Pi nemá žádné zapínací tlačítko. Připojením napájecího kabelu ho zapnete. A to může být poněkud nepohodlné, když nechcete aby RPíčko běželo pořád. Stejně tak, když potřebujete restartovat, kdyby počítač nereagoval/zamrzl, tak musíte odpojit a připojit napájení = třeba vytáhnout adaptér ze zásuvky. Pomohlo by tlačítko RESET. Idea použití Když je Raspberry Pi vypnuté příkazem shutdown -h now tak chceme, aby stiskem tlačítka POWER_ON došlo k zapnutí. V případě, že vám počítač třeba zamrzne a nereaguje a potřebujete ho restartovat, tak stačí krátce stisknout tlačíko R. Tlačítko POWER_ON: máme dvě možnosti jak ho získat. Bez pájení pouze POWER_ON Tlačítko připojte mezi piny jménem GPIO 3 (SCL) a Ground, pin číslo…

Model ke stažení na [ thingiverse ].

Nastavení přetaktování, se kterým moje RPi běží už bezmála rok. Běžná frekvence je 1500MHz, ale počítač bez problémů běží na 2147MHz a změna ve výkonu je opravdu moc poznat. Toto přetaktování má smysl pouze, pokud používáte RPíčko jako desktop, jinde takový výkon asi potřeba nebude. /boot/config.txt [pi4] #moje pretaktovani over_voltage=7 arm_freq=2147 gpu_freq=750 Pozor, je to přetaktování, takže určitě existuje riziko, že může dojít k nějaké nestabilitě. Reálně to na stole opravdu funguje. Ale pokud by to Raspberry Pi mělo běžet někde nepřetržitě jako NAS nebo web server, tak bych byl s taktováním opatrný. Víme, že 1800MHz je bez problémů, protože tak je nastaven Raspbery Pi 400 přímo z výroby. Parametry, které lze v rámci taktová nastavovat viz [ 1 ]. Další informace [ 2 ][ 3 ]. Přetaktování a zahřívání procesoru se snímky z termokamery[ 4 ].

Raspberry Pi dostanete jako samotnou desku bez krabičky a bez chlazení. Pokud chcete použít malé „nalepovací“ chladiče, bude všechno fungovat, pokud nebudete po počítači vyžadovat nějakou extrémní zátěž – pro nepřetržité přehrávání videa nebo hudby není potřeba řešit nic víc. Možná jen tu krabičku. Nemusíte mít obavy, že byste málo chlazený počítač uvařili. Nad 80°C automaticky přiškrtí výkon procesoru, aby nedošlo k problémům a pokud na počítači běží grafické rozhraní, zobrazí v pravém horním rohu teplotní výstrahu. Všechno vybavení k Raspberry Pi najdete na [ rpishop.cz ]. Zajímavé a funkční řešení je, když chladič je zároveň krabička. Problém nastane, pokud potřebujete přístup k dalším konektorům. A nemít přístup k dlouhému GPIO může být velmi omezující. Už nemůžete na Rpíčko snadno připojit shora žádné rozšíření HAT, třeba kvalitní AD převodník pro záznam zvuku z gramofonu. Řešení,…

Tisk ASA, výsledek před broušením smirkem (P120) a následným vyhlazením v acetonových výparech. Modely staženy z thingiverse. Základní verze bez čepice nebo vlasů [ 1 ]. Čepice na holou hlavu [ 2 ]. Helma a vhodný účes pod helmu [ 3 ]. Pořádná kštice [ 4 ]. vizualizace pro radost

ZM1080T s dvěma tečkama dole, vyžaduje 13 pinů. Model ke stažení na [ thingiverse ]. Z570M s čísly 0–9, vyžaduje 11 pinů. Model ke stažení na [ thingiverse ]. L-piny jsou ze starých ATAPI CD mechaniky.

[ fotky ] 3D model ke stažení viz [ thingiverse ] pro případ, že by odkaz na Thingiverse přestal fungovat je zde [ záloha ] na google disku., Něco k víc o tom [ jak se tisklo ] a taky podrobněji o tom, [ jak se dělá oheň ].

Efektů poblikávání ohně se dá najít hodně. Např [ tento ] řeší pěkně barvu mícháním červené a žluté, zvolí náhodnou intenzitu a přeblikne. Není to špatné, ale nebylo to ono. Potřebujeme náhodně zvolit intenzitu a k ní postupně ztlumit nebo zesílit od aktuálního stavu. Drobnost, která z poblikávání udělala reálné ohniště. Stačil kousek [ programu ], který to řeší. Model táborového ohně [ 1 ][ 2 ]. Byl vybrán [ tento ], který má jenom kameny kolem a plamen. Trochu jsem plamen zevnitř vyzobal v meshmixeru a zbytek bylo ruční dlabání, aby vzniklo místo pro dvě ledky a desku 26×18mm s procesorem Attiny85 od Digispark. Má dva PWM výstupy a víc nebylo potřeba.

Doutnavka při napájení stejnosměrným proudem rozsvítí pouze jednu elektrodu. Jak zařídit, aby svítily obě, případně jak je přepínat? Potřebujeme [ h-můstek ], stejný jaký bychom použili pro řízení směru otáčení stejnosměrného motoru. Pro jistotu přidána i ochrana proti zakázanému stavu – obě elektrody reálně rozsvítit nejde, ale když je budeme dostatečně rychle přepínat, bude to tak trochu vypadat, že svítí obě. možno otevřít v [ everycircuit ] Pokud stačí blikat oběma elektrodami najednou – např. dvoutečka do digitronových hodin – tak snadná cesta je použití triaku nebo optotriaku a spínat přímo střídavý proud.