Všichni všude píší, že navigace musí být v zorném poli řidiče motocyklu, aby tento nemusel přeostřovat z cesty na navigaci, případně snad ještě klopit zrak k řídítkům. Není to držák jak od profíků [ 1 ], ale účel plní na výbornou. Složení: dvě díry, dva kousky plechu, tenkostěnná trubka, čtyři svary a trocha komaxitu. předloha od TT

Prodloužení bočního stojanu, zvýšeno o 60mm. Prodloužení centrálního stojanu podruhé a snad i naposled. Aktuální světlá výška 220mm. Zajímavá placka pod stojan[ 1 ].

Coby duchové rodiny Kouniců zjevující se na tomto našem panství, účastnili jsme se pasování prvňáčků do stavu čtenářského. Děti z pěti tříd tří škol prokázaly, že opravdu umí číst, složily hromadně čtenářský slib, byly slavnotně pasovány a dostaly průkazku čtenáře, upomínkovou knihu a překvapení. Zase za rok nás vzbuďte a my rádi přijdeme. Vaši duchové.

[ fotky ] Vernisáž výstavy[ 1 ] uvedená kulturním programem dvojice Rak&Strejček[ 2 ]. Romantické kostýmy vítány.

Dlouho očekávaná redukce[ 1 ] na prodloužení teleskopů byla vyrobena, namontována a otestována v off vyjížďce na srazu TT[ 2 ]. Funguje to. Nic jiného se říct nedá. O kolik se motorka zvedla přepákováním vzadu, tolik je potřeba zvednout i vpředu. Já jsem předek zvednul tak, jak to nejdál pustily brzdové hadice. Aktuální světlá výška 22cm srovnatelná jinými cendury. Bude nutné prodloužit boční stojan, protože teď chybí nejméně 60mm na délce a na první výlet jsem s sebou musel vézt dřevěný „klátek.“ Funguje to.

[ trasa ] [ fotky ] [ fotogalerie TT ] V pátek odpoledne jsme dorazili do BMW motoklubu White Blue[ 1 ] v Jílovém u Prahy. Zajištění akce profesionální. V pátek byla akce klidná, registrace, společenský večer, potkali jsme pár známých. Spali jsme u Míši, jen deset kilometrů z Jílového a bylo to velmi pohodlné, protože jsem měl řidičskou záminku k neúčasti na seznamovacích přípitcích. náš roadbook V sobotu sraz v devět ráno, vyzvedli jsme si startovní čísla - Sáša dostala číslo jedna a já třináctku. Celou trasu jsme jeli spolu s kolegou v VStrom klubu podle pravidla, že offroad by člověk nikdy neměl jet sám. Tak jsme na to byli tři. Začínalo se úvodním prologem, fáborkovanou cestou vyznačenou na motokrosové trati, aby si měli účastníci možnost vyzkoušet, zda se vůbec na offroad vyjížďku vydají nebo jestli se vrátí na základnu a vyzvednou si propozice k touringové jízdě po asfaltu. Vyjeli…

muzejní ocenění …všimněte si medaile skautské vděčnosti,´ kterou Sášenka smí s hrdostí nosit V nové budově Národního muzea [ 1 ], bývalá budova Federálního shromáždění, pak sídlo radiové stanice Svobodná Evropa a teď muzem; právě tady proběhlo vyhlášení cen Gloria musaealis[ 2 ], akce prestižní, projevů nepočítaně, jazzové fanfára podivná, ale ceny byly rozdány a nálada slavnostní muzejníkům vydržela až domů. Pár fotek z naší výpravy viz. [ 3 ] Za zmínku stojí přehledná reportáž ČT [ 4 ].

[ fotky ] Z Brna jela do Prahy jeden den, pak z Prahy do Košic na Ducati Monster další den. Po Hondě CBF 250 další přirozený krok správným směrem.

pozn. Tyto fotografie jsou dostupné pouze pro uživatele Haj-Jiho. Ostatní k nim nemají přístup a místo nich se zobrazuje fotografie Saši.

On se k té drobné nehodě vyjádří sám na svém blogu, až to udělá, tak bude odkaz. Určitě to nebylo příjemné. Chodí jak dvakrát zlomený důchodce, ale rozbité plasty sundal a v týdnu mu je necháme svařit. Skončil v poli a motorku odvezli v dodávce. Motorce nic není, plasty se svaří a držák stupačky si vyrobí nebo pořídí z nějakého většího vraku než je ten jeho. Očesal blinkry, ulomil stupačku a utrhl řadící páku a měl štěstí, že neohnul i hřídel řazení vedoucí do motoru. Za týden jezdí a padá zas. Rekapitulace: v pátek evidenčka, přihlášení na dopravním, nová značka, sobota déšť, neděle první vyjížďka…