Video

V malebné vesničce Žlutava, uprostřed kopců, na malé farmě konal se sraz. Nazvali ho “…a přece se točí” a byl to druhý ročník srazu milovníků historických vozidel. Brodský patriot J.K. tam vyrazil se svým invazním vozidlem, my jsme ho po pár hodinách následovali, abychom se na místě potkali téměř současně. Zajímavých věcí bylo mnoho, parní kolo přestavěné na stlačený vzduch - jelo “za studena”. Opravdový funkční monocykl, prototyp dřevoplynového vozu z Janova, motorky, motorky, motorky, nějaká vojenská technika a taky tři vrtulová letadla, co bojovala v Ardenách, po pár náletech přistála na kopci na louce - polní letiště to není, za zády měla les a ta louka byla pěkně hrboulatá. [ víc fotek ][ trasa ]

Hned ráno, kolem desáté, jsme se s Karlosem a Ábi přesunuli do Rijeky. Pomocný historik a saxofonistka šli honit módu a já zatím našel motoshop, kde jsem pořídil olej pro Stroma a dolil přesně sedm deci. Spotřeba deci a kousek oleje na tisíc kilometrů na cetách, které jezdíme, je naprostá pohoda. Zašel jsem navštívil místní muzeum Primorsky - národní - obrovské sály a v nich nějaký nábytek a občas nějaký obraz, expozice zbraní chudá a mladá, spousta modelů lodí. Jiné to bylo v městském muzeu Riječka, kde mají výstavu torpéd. Pěkné to mají převelice a expozice torpéd byla tak skvěle nainstalovaná, že z ní šel strach. Z Rijeky pokračujeme dobýt horu Vojak, kam včera severní cestou vylezl Kuba a Chip. Byli nahoře, hrdí na to, že zdolali převýšení a nahoře potkali nějaké mladé slečny v plážových žabkách, jak se tam fotí. A jak se tam dostali? Vede tam cesta, podle turistické mapy asfaltová…

Ranní vstávání v kempu proběhlo ke spokojenosti nás všech. Chlapci co spali pod hvězdami ne úplně dobře odhadli směr východ, takže všichni včetně Velkého Skauta, ač ulehli do “budoucího stínu” aut vstávali s rozbřeskem a přesunovali svá ležení někam do stínu. Nákup v místním Konzumu řešil Chip, coby majitel VISA karty, věrný smlouvě se svou bankou, odmítajíce sdělit svůj PIN kód cizí osobě. Podle účetního výpravy je rozpočet na devět lidí na jídlo a den asi 200 kuna, tak Chip nakoupil devět chlebo/vek, paštiky, cihlu sýra, sušenky a dalšího jídla, kterého byl plný cestovní vak a pořád ne a ne utratit plánovaný rozpočet. Po snídani jsme vyrazili hledat pláž. Moščenička je větší letovisko, pláže velké, ale nepředstavitelně plné lidí všech možných ras i náboženství a to jsou všichni v plavkách. Hledali jsme soukromé místečko, ale je to nemožné, pokud bychom nechtěli vyrazil na nuda pláž,…

Vatáváme na Lomu, stíhám nákup v Olešnici než se FFF vyklube. Kolem desáté vyrážíme na cestu. Cílové místo bylo vytyčeno - zřícenina hradu Landštejna [ 1 ]. Na den naplánovano asi 300km. Když to FFF zvěděl, pronesl památnou větu: Těším se, až budou vynalezeny teleporty. Proč? Inu, že konečně zmizí auta ze silnic a motorkáři budou mít pré. Návštěva Telče, pak památník první kostky cukru - Dačice [ 2 ]. Tady jsem vzpomínali na Sestru… [ cesta Lom - Landštejn ] Kolem Dukovan začal Hondě Rebel docházet dech. FFF si stěžoval, že motorka netáhne a ejhle, zjistili jsme, že nemá olej. Dolili jsme celkem litr 15W50. Pak již bylo vše správně, jen pár kilometrů od domu se problém projevil znovu. Přijeli jsme a věc se bude řešit. Určitě zkontrolujeme ventilové vůle a možná přebrousíme sedla. Rebel má na křížku 35tis. kilometrů, tak by to asi nějaký servis chtělo… Nakonec jsme za den najeli 380…

Protože kawa mešká v servise a zůstane tam určitě do konce srpna, protože plánujeme cesty po Evropě a všichni kolem říkají, že by se na veteránu na dlouhou cestu nevydali, protože stárneme rychleji než chceme a ze spousty dalších důvodů z nichž je každý další významnější než ten předchozí, volíme nákup nové motorky. Že to bude enduro, dvouválec, cenově dostupný a že to bude ověřený [ 1 ] Suzuki DL 650 V-Strom, to víme už dávno - od březnové motovýstavy v Praze. Seděli jsme na ní s Ťufíkem oba a byla pohodlná - kvůli mohutně oplastované nádrži a velké přední kapotáži z níž trystají řídítka dostala přezdívku “Motorka s fontánkou”. Takéž bychom rádi motorku novou a se zárukou, motor má vstřikování a k tomu patří spousta elektroniky, katalyzátor, lambda sondy a kýho výra ještě. A to všechno se může pokazit a proto čím novější to bude, tím lépe si to člověk může pohlídat. Motorku s ABS nebo…

[ Po minulém neúspěchu ] jsem se dopídil k jinému záznamovému zařízení. Raven zapůjčil kameru [ Mini DV D005 ] se 4GB MiniSD kartou. Videozáznam dělá kvalitní, ale ovládání je katastrofální - má to dvě tlačítka a dvě diody a kombinací a počtem stisku jednotlivých tlačítek se to nastavuje a spouští - ovládání připomíná staré jehličkové tiskárny. Udělal jsem tři video pokusy a nejlépe se osvědčilo připevnit kameru někam na neopruženou hmotu motorky, protože tam se nepřenáší vibrace motoru. Kamera je malinká, lehká, takže lepící páskou drží pevně kdekoli - ještě musím zkusit kameru na přilbě.

Na webu [ cenduro.cz ] byla pozvánka na akci [ Motoride XL Sand Rally ] u Malacek, závod velkých endur na písečné trati. To člověk musí vidět na vlastní oči, nicht wahr? Tak jsme naplánovali výlet, do Malacek mrknout na závody; zastavit se na místě zvaném [ Stará nádrž ], je to přírodní koupaliště, kolem je písek a [ Maco z webu Vstrom.cz ] ve svém článku zmiňuje, že se v tom pískovišti se dá solidně vyřádit. No a dál musíme přes slovenské [ “buchláky” ] - volá sa to tam Pezinská Baba - a zastavíme sa na hradě [ Červený Kameň ] a pak stejnou cestou zpět. Vyrazili jsem dopoledne [ Brod-Malacky ]. My se Sašou na kawě a Karlos, protože jeho jedenáctistovka je zatím v servisu, jel na stopětadvacítce rebelovi. Podle všech předpovědí mělo od druhé hodiny odpolední moc moc pršet, naštěstí nám to vyšlo a nepromoky oblékali, jen pro jisotu, na cestě zpátky. na pískovišti bylo veselo Motoride XL…

První pokus, foťák [ Canon ] na řídítkách, pevně přilepený lepící páskou, sedící na kusu gumy na kostičce s kapalinou přední brzdy. Vibrace příšerné, video nepoužitelné. Jak by řekl klasik: “Tudy ne přátelé, tudy cesta nevede, profukováním cigaretového dýmu skrz vodu v umyvadle zlato nevzniká…”