Tak Jde Čas

Ábi a FFF strávili půl sobotního dne na skautském soutěžení [ Rikitanův memoriál ]. [ víc fotek ]

Dnes byl ten den, kdy Nicol a Jelí úspěšně ukončili Kurz společenského tance slavnostní “kolonou” na Domě Kultury v Uherském Brodě. Vlastně to bylo jako ples, který začal ve čtvrteční podvečer, na kterém bylo lidí jak much a první polovinu večera taneční mistr [ Mědílek ] připomínal kroky a hlavně hlásil jaký že to tanec se teď bude tančit. Od Nicol se mně dostalo té cti, že jsem s ní směl tančit coby zástupce její otce - naštěstí to byly jen tři tance, které jsme bravurně zvládli. Nebo to bohužel byli jen tři tance, protože celý zbytek plesu jsme se již v tanečním držení nepotkali. [ víc fotek ]. Přikládám důkaz, že Nicol a Jelí opravdu tančí. V druhé polovině večera jsme s Karmen zjistili, že zvládnene “tancovat” i mambo. Kdo viděl Hříšný tanec, ten ví, ale [ takto dobře jsme to nezvládli ].

Všechno nejlepší!

můj silvestovský prasátkový převlek kočárek pro movité běžkaře pracovní nástroj Yamaha Grizzly sjezdovka Soláň - vrchol Ábi po třech dnech na lyžích neztratila ani úsměv ani elán, uff. Zlaté mládí. Nová lokalita ke sjezdování - [ Soláň vrchol ]. Počasí příjemné, dopoledne lehce sněžilo a kolem druhé se vyčasilo a je nádherně. Třetí den na svahu je znát, aneb “jsem zdechlý jako prase!” Lyžařů tady není mnoho, dopravní dostupnost dobrá, ani jsme nemuseli nasazovat řetězy. Na Soláň vrchol jsme přišli směrem od černé sjezovky, tu Thorin úspěšně skutálel a teď už řádí na modré a snowboardování mu docela jde. Ábi je nesmrtelný čuník, jezdí každý den lépe a lépe, alepoň má natrénováno na školní lyžarský kurz, co ji čeká v lednu. Začínám se těšit domů na silvestrovskou párty. Ať je ten nový rok lepší než bude!

IMHO Jediné legální využití nehomologované “chopper” přilby. nadčasový vzor “kaktusy a papričky” na Ťufích kalhotách Sjezdování dobré, sníh tvrdý jako kámen a všichni vůkol spokojení. Ježek vždy, když se odvážně rozjel do nové neprozkoumané oblasti zvolal: “Poslední mrtvý je srab!” [ víc obrázků ]

Ábi v akci pravá část sjezdovky Bambuch Zase po roce, někteří po dvou (letech) jsme vyrazili do Velkých Karlovic na svah [ Babuch ]. Příjemný sjezd na lyžích i na prkně. Bylo minus pět, takže sníh mimo sjezdovku byl prachový a tak se ke slovu dostal i můj skvělý [ prašanový speciál ], amíci dobře věděli, proč deskám do hlubokého sněhu vyřezávali vlaštovčí ocásky. Sjezdování nás čeká ještě zítra a na “silvestra” vyrazíme se slavným trpasličím snowboardistou Thorinem a já zkusím najít převlek s překvapením. porucha - došel benzín, pak to přechlastali a pak už nevím

Po mnoha letech zase na bruslích, bylo to náročné, ale když se teď přes vánoční prázdniny na led dotaneme každý den, tak se snad přestaneme bát. My snowboardisti říkáme: “Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti.” Ale na ledě a bez chráničů ve mně byla malá dušička - s vědomím, že hybnost je váha krát rychlost - představa, že v rychlosti spadnu a zalehnu na nějaké dítě (cizí), tak z něho “vyletí zelené jak z chrůsta!”.

Sestra nám naježila ruská armádní trika. Skvělá, teplá a hlavně proužkovaná jako tygříci.

Konečně! Po letech jsme se dopídili k tomu, že nad rodinným stolem visí rovnoměrně rozmístěná světla tak, aby bylo radost číst ČMN, obědvat i hrát… aktuální stav pro srovnání stav přechozí, tedy světlo jedno a to zcela mimo všechny osy

Náš Jan se v ponědlí po ránu serval a zhruba o týden později jsme mu na hrudi nahmátli pořádný [ absces ]. Operace psí se konala na klinice [ Lazy ve Zlíně ], provedl ji můj osobní lékař, veterinář Vlčice - s jistotou, zručností a bezbolestně. [ obrázky podrobně ]