Cesty - Akce Offroad

[ fotky ][ trasa ]

fotky: [ 1 ][ 2 ][ 3 ][ 4 ][ 5 ] Endurocamp časopisu Motocykl[ 6 ] v Bělé pod Bezdězem. Příjemně strávený den s lidmi, kteří chtějí zlepšit svoji techniku jízdy v terénu. Dopoledne se nám dostalo podrobného tréninkového plánu na celé nadcházející zimní období. Podrobně jsme prošli a vyzkoušeli všechny cviky a pomůcky zmíněné v rámci celého seriálu enduroškoly. Odpoledne se jezdilo. Trenér a instruktoři měli oči všude a každý dostal radu, kde má slabiny a na čem pracovat. Nakonec jsme si užili dvě hodiny lesního ježdění, bláta, písku i výjezdů. Obávám se, že graf uvedený na začátku, platí nejen pro enduro, ale i pro silniční jezdce a pro jakýkoli sport či sezónní činnost obecně. Jeden trenérův trefný postřeh z mnoha: „Začátečník v golfu ví, že nejméně rok bude trvat, než bude mít základní techniku, aby trefil jamku. O jízdě na motocyklu si to lidé nemyslí. Proč?“

[ fotky ] [ trasa ] [ fotky na cenduro.cz ] V místě, kam by se sotva Krakonoš na SERku odvážil, v horách kde vládne mocný duch hor Muhu[ 1 ], tam děly se věci mezi nebem a blátem. O technice enduro jízdy, o výběru pneu nebo kontrolovaném dávkování výkonu motoru, o fyzické přípravě, vybavení motocyklu nebo jezdce se asi dočtete jinde. Tohle bude takové lyrickoepické postesknutí nad tím, že vydržíme jet pouze pár hodin. Myslím, že ve skupině lidí, kteří se o víkendu potkali, šlo o pocity a prožitky. Odvézt si domů na vozíku nebo v tranzitu blátem obézní motorku a v hlavě zážitek. Pro někoho denní chleba sklízený v Qwertlandu, pro jiné příjemné zpestření nudných dní a pro někoho akce, o níž bude jednou vyprávět vnoučatům – Ok, to už je asi moc velká fabulace – ale vážně, pokud někdy letos motosezóna skončí a má mít někde tečku, tak tohle by mohla být pořádná inkoustová kaňka před tím, než…

[ fotky ] Že E.T. znamená enduro trénink, to ví přec každý z nás. A pan režisér Spielberg nám tu zkratku již opatřil maskotem i logem. Budiž mu za to chvála. Uspořádat společný enduro trénink byl nápad prorostlý napříč několika webovými fóry. Nemůžeme někoho vynechat jenom proto, že má jinou motorku. Proč by na motokrosové trati nemohlo trénovat skoky BMW F 650 ST vedle KTM 990 Adventure? Že vám to přijde podivné? Není! To, co svedlo účastníky prvního E.T. dohromady byla především láska k cestování a pošilhávání po offroadových stezkách. Říká se: těžko na cvičišti, lehce na bojišti a něco na tom bude. Ono je snadnější, naučit se otočit v prudkém výjezdu na trati s podporou kolegů, kteří motorku přidrží a poradí; než v Albánii na kozí stezce – pracně nalezené v ruské vojenské topografické mapě – zjistit, že to v reálném čase vymyslet nejde a ukázat zbytku svého týmu, jak vypadá moje…

fotky [ 1 ] [ 2 ] a videa [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] V pořadí šesté setkání přátel lehkého offroadu v Jizerských horách pod taktovkou firmy Rockway[ 6 ] bylo letos vlhké, mokré, bahnité a úchvatné. Krásně by se dalo charakterizovat scénou z filmu Forrest Gump viz.[ 7 ]. Z necelé sedmdesátky přihlášených se v pátek sešla silná pětačtyřicítka, která měla v plánu hrdinně vyrazit na sobotní vyjížďku. Páteční večer byl místy monotónně vyplněn zoufalým funěním nad mobily s předpověďmi počasí; každý používá jiný předpovědní server a přitom všichni říkali totéž – déšť, celodenní, vytrvalý. Padl i zajímavý nápad – od druhé hodiny noční, do sedmé hodiny ranní pršet nemá – tak jestli by se nemělo vyrazit už v noci „na světla.“ Ne! Raději jsem zamířil bydlet, ještě hodinu a stál bych s nastartovanou motorkou před vchodem… zbytek noci byl vyplněn Barvajzových chrapotem – příště jdu opět bydlet s ním –…

V malebném a romantickém místě, na statku Prak[ 1 ] u Českého Šternberka připravil Touratech[ 2 ] letošní setkání nadšenců pro dobrodružné cestování na motorkách – Adventure Days[ 3 ]. Počasí vypadalo tak ošklivě, že nás to od účasti málem odradilo, ale když jsem viděl naplánovaný itinerář pro offroad, nešlo tam nejet. Ubytování luxusní – místo pro stany na rozmáčené louce, kde ještě před pár dny pobíhali koně, trocha bláta, sem tam koblížek; inu alespoň jsme měkce spali. Nikdo si nestěžoval a každý, kdo chtěl na mokré louce zaparkovat motorku, mohl si zapůjčit kus desky jako oporu pro stojan. Páteční večer příjemný a seznamovací. V hlavní společenské místnosti byl obrovský krb, kde jsme se dohřáli a dosušili. Proběhlo několikero zajímavých promítání z cest se spoustou pěkných motivačních fotografií z míst, kam se pravděpodobně nikdy nepodíváme. – naše [ fotky ] a fotky od jiných […

[ fotky ] moje, [ fotky ] Bonnyes a [ fotogalerie ] pořadatelů naše trasa [ 1 ][ 2 ][ 3 ][ 4 ] asi 100km Setkání offroadových nadšenců pod Bezdězem[ 5 ]. Večer byl příjemný, pro některé včetně mě, seznamovací a hlavně dlouhý a poté, co se rozezněla kytara byl ještě delší; dalo by se říct, že nebýt té „zeleniny“ konzumované v nadměrném množství, nestalo se ten večer vlastně nic zajímavého. Ráno po snídani proběhla rozprava o cestě – myslím, že to bylo šestnáct bodů v turistické mapě, soutěž skupin, šlo o to, kdo najede nejméně kilometrů[ 6 ]. S Barvajzem jsme dvěma V-Stromy doplnili semknutou a vyježděnou skupinu s XTZetkama. Vzhledem k tomu, že s nimi mám půl motorky společné[ 7 ], odvažuji se s majiteli „estéček“ hovořit bez ostychu. Vyrazili jsme mezi posledními, či snad dokonce poslední, protože kluci v mapě podrobně vyznačili všechny průjezdní body a naplánovali a vyznačili trasu…

[ fotky ] Tam, kde možná někdy v parném létě bude cesta suchá jako troud, je teď opravdové bahniště. A tudy vedla povětšinou trasa. Tedy alespoň ten malý kousek, který se mně podařilo za šest hodin překonat. Třicet tři kilometrů za pět a půl hodiny a bylo to výživné. Nebylo to o motorce, ale o technice jízdy a ostrém obutí. Místa, která zkušení na Afrikách projeli snadno, měli méně zkušení problémy překonat, byť jeli na LC4. Taky bych tento článek mohl nazvat – první jarní rally z pohledu nejslabšího účastníka. V roklince jsem se zasekal úplně nejvíc, na každém kmenu jsem zůstal viset. Někde, protože jsem s sebou omylem vezl centrální stojan, jinde zas protože byl kmen prostě velký. Obtížnější kousky pro mě vyžadovaly spolupráci ve dvou lidech. Když už před námi bylo přes čtyřicet lidí, byla cesta pořádně vymletá. Motorku jsem neplánovaně položil asi pětkrát a plánovaně pak nepočítaně –…

Na pátém setkání velkých cestovních endur se nás sešlo na osmdesát. Pro mě to znamenalo vyrazit v pátek v pravé poledne na šestihodinový přesun na sever, žel na „céčkových“ gumách s maximální rychlostí do sto kilometrů v hodině to bylo opravdu velice klidný přesun. Se soumrakem přišel déšť, který vydržel až do půlnoci a tím bylo jasně určeno, že ráno bude měkko. Během pátečního večera se nic zvláštního nestalo – tedy až na míchaný drink „vichr z hor[ 1 ]“. Na sobotu byla naplánovaná vyjížďka. Skupiny zhruba po deseti až patnácti lidech vždy vedené někým, kdo měl trasu najetou v hlavě i v navigaci. Část trasy vedla po polské straně a obecně to byl lehký a pohodový offroad ve slunečném a teplém počasí. Můj start byl malinko náročnější. Ráno jsem přišel k motorce, nastartoval, přesunul jsem se dvě stě metrů k hlavní budově, postavil motorku na boční stojan s tím, že ji nechám zahřát a…

[ trasa ] [ fotky ] [ fotogalerie TT ] V pátek odpoledne jsme dorazili do BMW motoklubu White Blue[ 1 ] v Jílovém u Prahy. Zajištění akce profesionální. V pátek byla akce klidná, registrace, společenský večer, potkali jsme pár známých. Spali jsme u Míši, jen deset kilometrů z Jílového a bylo to velmi pohodlné, protože jsem měl řidičskou záminku k neúčasti na seznamovacích přípitcích. náš roadbook V sobotu sraz v devět ráno, vyzvedli jsme si startovní čísla - Sáša dostala číslo jedna a já třináctku. Celou trasu jsme jeli spolu s kolegou v VStrom klubu podle pravidla, že offroad by člověk nikdy neměl jet sám. Tak jsme na to byli tři. Začínalo se úvodním prologem, fáborkovanou cestou vyznačenou na motokrosové trati, aby si měli účastníci možnost vyzkoušet, zda se vůbec na offroad vyjížďku vydají nebo jestli se vrátí na základnu a vyzvednou si propozice k touringové jízdě po asfaltu. Vyjeli…