Cesty - 2018 Slovinsko

klikněte si pro další [ fotky ] naše trasa Slovinsko je skvělá destinace a určitě se tam vrátíme, členité cesty a skvělý asfalt. Rezervace ubytování přes [ booking.com ] funguje bezchybně i na poslední chvíli. Celkový nájezd i s pojížďkami po okolí byl jenom asi 1800km, což rozptýleno do pěti dnů je příjemně stravitelná porce kilometrů na jakékoli motorce. Vzpomínám si na naši cestu do Španělska[ 1 ], kde jsme jen první den najeli 1500km. Určitě se do Slovinska vrátíme. Díky všem účastníkům výletu. Pět motorek a sedm lidí je ideální kombinace na jakoukoli cestu – zvládli bychom i sedm motorek (mrk na tým Johny&Ábi). Vlastně už teď se těším, jak zas někam vyrazíme. Poučení z tohoto výletu: Stan, spacák a karimatka naprosto nejsou potřeba na takový výlet. Příště tyto zbytečnosti již KONEČNĚ necháme doma.

Na pláž! A večer na výlet do Piranu. Přemýšlím, co víc je třeba psát. Jsme tady, zakempili jsme na dva dny na stejném místě, což je až podivné. Ráno balíme a hurá domů. Strýc Bábovka na nás čeká v UH na devět na grilovačku. Stihneme to!

Dneska to byly jen zatáčky a zatáčky. Po cestě jsme vyzvedli Predjamski grad - hrad ve skále. Pak to přišlo Postojnska jama. Lidé říkají, že jsou to obří jeskyně. Přesvědčili jsme se, že jsou ještě větší. Dovnitř nás vezl vláček, chlad, nasvícená jeskyně první, druhá, třetí a už jsem ve vláčku spal. Naštěstí pak byla pěší vycházka a bylo to ultimátní. Uvnitř jeskyní žije podivný růzový čolek a opravdu jsme se s nim viděli. A hurá do Chorvatska, najít zamluvené bydlení na dva dny ve městě Savudrija. Pěkný apartmán pro velkou skupinu lidí. Za dvě noci za 50€ na hlavu je to levnější než kemp a spaní ve vlastním stanu. Ochutnávka místního vzorku pálenky rakia a konečně teploučké moře se západem slunce…

V pondělí ráno nás vyrazilo z plánovaných šesti motorek jen pět. Kolega z Brna se z rodinných důvodů odhlásil. V počtu sedmi lidí na pěti motocyklech se hleda levné ubytovaní velice snadno, protože si můžeme dovolit obrovské apartmány. Každý z nás si vzal spacak a karimatku a já vezu obří stan pro všechny (díky za půjčení, Hayake). Pevně věřím, že stan ani spacáky nebudeme potřebovat a bude nás poslední výlet s touto zbytečnou zátěží. Během prvního dne jsme si dopřáli dálniční přesun. Řetěz je pouze tak silný, jako neslabší jednovalec v něm. Tím je tentokrát Filda s Veronikou naložení na 35kW Dakaru s maximálkou 110km/h na dálnici. Zvládli jsme to bez deště až do cíle, který byl kousek u Lublaně. Podvečerní procházka po hipsterské metropoli Lublaň, úplně nalehko, drobná večeře a domů. Den druhý byl ve znamení horských masivů a úzkých serpentin. Přesunuli jsme se do Triglavského…