Auto

viz. [ 1 ] přidáno 15.9.2012

Skrývání rezivějících skvrn pokračuje viz [ 1 ], mechanik David vtipně poznamenal, že na rovnání těch plechů nepotřebuje žádné nástroje, protože blatníky jsou jenom o malinko tužší než alobal.

Když auto hnije, jsou tři možnosti - vyměnit/vyvařit/zamaskovat. Zvolili jsme možnost třetí, tedy zamaskovat.

Bylo nebylo vzniklo v Brně u právnické fakulty a knihovny akademie věd placené parkoviště, je prý pekelně drahé a ač všude kolem stojí auta, tak parkoviště je prakticky pořád prázdné. A protože parkoviště provozuje město, tak v okolí krouží městská policie a odtahový vůz a číhají na chybaře. Zaparkovali jsme na místě [ 1 ], kde vždycky parkuje služební auto NULK a zatím žádný problém nebyl. Půl dne jsem strávil na AV a když jsme s kolegou vylezli před budovu s hromadou krámů jako stolní počítač, obrovská krabici se skenerem, monitor, notebook… a vidíme, že auto nevidíme. Že by ho někdo ukradl mě ani nenapadlo, naše pracovní, nákladní a kvetoucí auto? Hlavně chyběla všechna auta, která v té ulici parkovala. Volal jsem 156 městskou policii a prý naše auto nemají a mám volat 158, než jsem se dovolal, jel kolem znovu odtahový vůz a sdělili mně, že auto bylo odtaženo a je k vyzvednutí na…

Pořídil jsem do garáže nabíječku [ CTEK Multi XS 3600 ]. Země původu Švédsko, záruka pět let, cena do dvou tisích korun. Umí nabíjet jakékoli 12V akumulátory včetně gelových. Nabíjí i udržuje baterie nabité, ovládání jednoduché nejvíc jak to jde. Jedním tlačítkem “mode” nastavíte typ baterie - malá (do 14Ah), běžná a nabíjení v teplotách pod pět stupňů - seveřani to užijí. Je to malé, je to lehké a byl k tomu i kompaktní textilní obal, protože je to přesně ta věc, kterou si člověk na dovolenou do auta rád přibalí. Za zmínku stojí doby nabíjení na 80% kapacity - motocyklová baterie 12Ah - cca 3h. Autobaterii až 60Ah nabije do 15h. [ trocha teorie ] a přehledně graficky [ co se děje uvnitř ]

První tři kilometry po výměně byly nepříjemné, ale už zase brzdíme jako “za starých časů.” V létě jsem byl tažen na laně 30km ze Zlína do Brodu a bohužel jsem prakticky celou dobu “stál na brzdě.” A tak nějak od té doby ty brzdy nebyly nic moc - opravdu při sundání obložení byl na brzdovém kotouči z vnitřní strany spálený povlak.

Zde je jasná příčina sportovního zvuku naší Felicie. Výměna proběhla bez problémů. A tuhle příšernou skulpturu má Běhýsek ve své dílně.

Bylo nebylo, vracel jsem se odněkud z druhého konce Uherské Brodu domů autem a napadlo mě, že by mohlo být zábavné projet si nepříliš udržovanou cestu, která vede ze sídliště Olšava pod obchvatem k mlýnu Bajovec. Malinko jsem přecenil hloubku nafoukaného sněhu z polí a zapadl jsem s Felicií naprosto a úplně. Když jsem popocházel kolem auta a brodil se sněhem, míjela mě skupina běžkařů a posmívali se. Dávat řetězy a podobné pokusy byly na první pohled zbytečné, tak jsem použil nástoj nejmocnější a zavolal jsem servismanu Běhýskovi, byl-li by tak laskav a svým offroadem mě vyprostil, má Mitsubishi a přezdívá mu Micák. Jenže aby toho nebylo málo, tak Martin, který se s Micákem docela nadřel než moji Felicii na zpátečku vycukal ze závěje. Zkušeným okem zhlédl terén a vyřkl osudnou větu: “Tohle s Micákem projedu.” Nasoukal jsem se na místo spolujezce a vyrazili jsme. Náhon 4×4 selhal a Micák…

Zrcadlo se řidiči opře o pravé rameno a o krk. Naštěstí máme sklenářství za rohem, ale stejně jsem se bál…