[ fotky ] Žil byl jeden kovář z Brna Líšně, který se vydal na novou životní cestu v místě kousek od Krnova, zvaném Albrechtice – Burkvíz 12. A kozáci z Brna vyrazili na pomoc se stavbou kovárny a ohradami pro koně tomuto muži skvělému. A náš ŠKUB byl přizván, jestli jsme dost odvážní, abychom se přidali a svými silami přispěli a udělali něco ku prospěchu bližním. I stalo se. ŠKUB vyrazil, na louce tábořil, pracoval a pomohl. Strýc Hynek, majíce až panickou hrůzu ze zvířat a z koní zvlášť, viděl koně zde jsoucí a byl vyděšený. Řka, vidíte ty krvelačné oči, oni mě sežerou. Malinká Karolína přišla a bez okolků vzala Hynka za ruku a seznámila ho s krásou koní. Malinko jsme pracovali, malinko jsme se pobavili a pocitem dobře vykonané práce jsme se rozloučili. Příště jedu znovu.

[ fotky ] moje z mobilu [ fotky ] od Lišky Olaf Ketchupson má střeva. Prý básníka. ref: Tygři táhnou do světa, s nima Chumlee [Čamlí], trumpeta. Jak nás nepřitel uvidí, hnedka strachy vyje, my se k bitvě chystáme. Chumlee pivo pije. ref: Colonel nás svolává. Rychle, chlapci, zle je. My se k bitvě formujem. Chumlee se zas zleje. ref: Setkání osmnácté v obci Lipina, kousek od Zruče nad Sázavou. Tentokrát jsem byl v pátek večer vysazen jako osamocený voják z muzejního auta vracejícího se z Prahy. Už v Praze jsem překostýmoval z Jana Amose[ 1 ] na vojáka konfederace a při odjezdu z brány Nostického paláce se i muzejní ředitel loučil slovy: Pro větší slávu Louisiany. V pátek večer jsem objevil nový druh čepice který mě zaujal natolik, že ho musím pořídit. Je na něho potřeba kožišina z jeden a půl lišky. Sobota začala nakrojením dortu s pelikánem rvoucím si maso z prsou, aby nakrmil své mladé…

[ fotky ] [ twitter ]

[ fotky ] Johny – velké díky za pěkné fotky [ fotky ] Maryška Švehlíková [ fotky ] Elenka Sladká [ fotky ] něco málo z mobilu

#zimaub [ fotky ]

[ fotky ]

Zajímavé zjištění pro ty, komu skáče přední pneu, když ubere při vyšší rychlosti. Má přední pneu E07, má aspoň 22tis. km a pořád má vzorek. Je hranatá až běda. Takže maximálka 140km/h, když jsem za to zatáhl na 160km/h a ubral plyn, tak se pekelně rozskál předek. Jasně, je to gumou, neřeším dojezdím. Včera jsem náhodou povolil předpětí na zadním tlumiči, jel jsem s baťůžkem nějaké hrbolatější lesní a polní cesty a po strništi volnou stopou. No a pak jsem už nechal zadní tlumič povolený. A hle, skákání předku při ubrání při 160km/h zmizelo. Zcela. Pneu je oskákaná stejně. Tak informuju, že je to zajímavé zjištění. Podobně jako když se někomu vlní řídítka, když má prázdné kufry.

klikněte si pro další [ fotky ] naše trasa Slovinsko je skvělá destinace a určitě se tam vrátíme, členité cesty a skvělý asfalt. Rezervace ubytování přes [ booking.com ] funguje bezchybně i na poslední chvíli. Celkový nájezd i s pojížďkami po okolí byl jenom asi 1800km, což rozptýleno do pěti dnů je příjemně stravitelná porce kilometrů na jakékoli motorce. Vzpomínám si na naši cestu do Španělska[ 1 ], kde jsme jen první den najeli 1500km. Určitě se do Slovinska vrátíme. Díky všem účastníkům výletu. Pět motorek a sedm lidí je ideální kombinace na jakoukoli cestu – zvládli bychom i sedm motorek (mrk na tým Johny&Ábi). Vlastně už teď se těším, jak zas někam vyrazíme. Poučení z tohoto výletu: Stan, spacák a karimatka naprosto nejsou potřeba na takový výlet. Příště tyto zbytečnosti již KONEČNĚ necháme doma.

Na pláž! A večer na výlet do Piranu. Přemýšlím, co víc je třeba psát. Jsme tady, zakempili jsme na dva dny na stejném místě, což je až podivné. Ráno balíme a hurá domů. Strýc Bábovka na nás čeká v UH na devět na grilovačku. Stihneme to!