<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/">
  <channel>
    <title>Cesty - 2020 Bolívie on Tyfoza blog</title>
    <link>https://tyfoza.sytes.net/tags/cesty---2020-bol%C3%ADvie/</link>
    <description>Recent content in Cesty - 2020 Bolívie on Tyfoza blog</description>
    <generator>Hugo</generator>
    <language>cs</language>
    <lastBuildDate>Sun, 09 Feb 2020 20:05:00 +0000</lastBuildDate>
    <atom:link href="https://tyfoza.sytes.net/tags/cesty---2020-bol%C3%ADvie/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <item>
      <title>Den dvacátý druhý, domů...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-druhy-domu/</link>
      <pubDate>Sun, 09 Feb 2020 20:05:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-druhy-domu/</guid>
      <description>[ fotky ] všechny fotky, lepší ale je dívat se alba uvedená pod každým dnem. Tahle najednou jich bude zbytečně moc a možná nebudou tak zajímavé. U fotek jsou textové popisky. Trabalengua=jazykolam: Tres tristes tigres tragan en un trigal. Balení kufru Sofistikovaným tlakem, vyhrožováním, třepáním a dvěmi silnými kurtnami se podařilo zvítězit, kufr zavřít a později i zapnout. Na letišti dostal obrovský balík plastové fólie, tak myslím, že vydrží. Vešlo se opravdu mnoho stlačitelných krabic maté de coca pura=čaj z čisté koky. Motoboty vycpané suvenýry, motobundu a další krámy mám v kabinovém zavazadle, kterému rozměrově přesně odpovídá velká pevná Lidl taška. Poslední společný oběd s přáteli motocyklisty, malou Ariane, kterou jsem se snažil naučil říct tío Tyf. Juan de Dios si přinesl tak obrovský burger, že musí mít kuchyni pracovní název - mierda con guitarra. Na cestu do baťůžku si&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den dvacátý první...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-prvni/</link>
      <pubDate>Sat, 08 Feb 2020 17:36:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-prvni/</guid>
      <description>Rozlučkový večer s výborným čistým destilátem z vína. Má 40% a je opravdu chutný. Nejlepší vtip ze Santa Cruz. Camba je jižan, ten co bydlí v Santa Cruz. Colla [čti koľa] je seveřan. A nemají se moc rádi a pořád se dobírají a tropí si ze sebe šprýmy. Vtip: Jsou dva collas a jeden camba u řeky Piraí, který protéká Santa Cruz. A collas/sevařani se chtějí stát jižany/cambas. A místní camba jim říká - když přeplavete řeku Piraí stanete se taky camba. První colla přeplave a je z něj camba. Druhý colla plave, ale nemůže a těsně u druhého břehu se začne topit a prosí svého kamaráda o pomoc. Ale on ho nechá colla utopit, protože je camba. Obecné bolívijské vtipy. Koka se někdy míchá se sodou bikarbonou. A hodně vtipů je na téma, že nahodíš na udičku koku a ryby se vždycky vynoří a poptávají k té koce ještě bikarbonu&amp;hellip; Prezentoval jsem dva vtipy posbírané. Nejlepší vtip z hranice Kosova a&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den dvacátý, předposlední...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-predposledni/</link>
      <pubDate>Fri, 07 Feb 2020 01:09:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-dvacaty-predposledni/</guid>
      <description>Sucre -&amp;gt; Santa Cruz Do cíle to mám necelých 500km. Ráno je mlžné a údolím se valí cancoury mraků. Vypadá to přesně&amp;hellip; Tohle znám, tak raději jedu opatrně, abych někde omylem nepřejel Františka Peterku v jeho legendárním kostýmu s širákem a fajfkou: &lt;a href=&#34;https://youtu.be/CyTxVY03P8I&#34;&gt;https://youtu.be/CyTxVY03P8I&lt;/a&gt; Ze Sucre je to 250km nádherných rychlých serpentin alpského typu. Povrch je dokonalý asfalt. Pravda, občas kámen, občas půl jízdního pruhu za nepřehlednou zatáčkou sypáno sesuvem, někde leží psi, jinde přechází kráva. Opravdu pěkná cesta, modré nebe, co víc si přát. Krásně strávené dopoledne. Pak následuje kruhový objezd, benzinka a cesta pokračuje směr Cochabamba, tam ale nejedu. Mým směrem na mě čeká 40km rozbitého asfaltu a šotoliny a pak skoro 200km opravdu mizerné úzké asfaltové cesty typu Tanvald/Vysočina. Cesty úzké, ale provoz obrovský. Jak se cesta šplhá nahoru a pak sestupuje dolů, tak vede skrz mraky&amp;hellip;.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den devatenáctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-devatenacty/</link>
      <pubDate>Thu, 06 Feb 2020 00:07:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-devatenacty/</guid>
      <description>Tupiza Vstávám opravdu v 7h ráno, poprvé za celou dobu pobytu jsem si nařídil budík a byl potřeba. Loučím se kulatým majitelem hostelu, jeho paní se chtěla se mnou vyfotit, protože jsem první gringo z Česka, kterého tady mají ubytovaného. Je malinko chladno, ale nebe modré. V dáli je obloha temná a blýská se. Vyfotil jsem pár fotek, trochu se přioblékl a jedu si po krásném asfaltu, zatáčka střídá zatáčku. Řekl bych, že nebude co zapsat, protože se vracím po asfaltu zpátky do Santa Cruz de la Sierra. Jenže&amp;hellip; Cotagaita Malá vesnice po cestě. Pro jistotu jedu v nepromoku, trochu mží. Pak začalo pršel víc a pak opravdu moc moc a za městečkem Cotagaita se valí přes cestu z hor něco jako blátivá řeka, do toho nevjedu. Vidím jak proud unáší přes cestu kompletní kolo z náklaďáku, ano to těžké obuté, se železým diskem. Udělal jsem krátké video o chvilku později ten strom vlevo padnul a byl taky&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den osmnáctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-osmnacty/</link>
      <pubDate>Wed, 05 Feb 2020 22:50:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-osmnacty/</guid>
      <description>Tupiza, den opočinkový Protože jsem offroadový výlet kvůli defektu musel definitivně zrušit a čeká mě už jen dvoudenní návrat po asfaltu do Santa Cruz, tak si ve městě Tupiza dopřávám pohodu a klid. Konečně je čas projít město a poklábosit s místními. Parta strýců na autobusové/taxi zastávce, která vypadá víc jak pánský klub než zastávka, zastaví mě. A všechno je zajímá a mě zajímá všechno. Pak přišel jen starší pár, pravděpodobně jediný vousatý místní boliviánec a chtěl se vyfotit se mnou a pak si nás fotili i ti strýci ze zastávky. Taková odpolední pohoda. S obědem jsem nespěchal, paní měla v té hospůdce pár turistů a malé dítě v kočárku, tak jsem si ho pohoupal. A pak jsme řešili, že už i tady v Bolívii začínají být holky, které záměrně odkládají mateřství až na 25 let života. Žalostnila nad tím, jak je to na první dítě pozdě a tohle, že je její třetí. Vtipné. Navštívil jsem místo,&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den sedmnáctý a půl dne následujícího...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-sedmnacty-pul-dne-nasledujiciho/</link>
      <pubDate>Wed, 05 Feb 2020 17:51:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-sedmnacty-pul-dne-nasledujiciho/</guid>
      <description>Tarija Ráno balím a když jsem vyzvedával motorku na parkovišti pod tržištěm, tak jsem musel dofouknout přední kolo. Cesta Tarija směr Potosí je nádherná horská kliklatá cesta s nádherným povrchem. Všude kolem rostou kaktusy a vypadají děsivě. Doufám, že se v noci nehýbou. Po krásných padesáti asfaltových kilometrech odpočuji na nezpevněnou šotolinovou cestu, pokrytou červeným prachem. Offroad 170km horami a výhledy. Krajina se neustále mění. Po cestě je jenom jedno městečko Impora, u kostela seděl strýc, četl si noviny a říkal, že autobus tudy jezdí jednou denně tam a pak další den zpět. Až do města Tupiza. Tupiza Široké cesty, veřejné tržiště, náměstí, obrovské ulice. Vede tudy aktuálně nepoužívaná železnice. Mají tu dvě benzinky a pak v širokém okolí už není žádná. Směruju k místám se jmény Barevná laguna, Zelená laguna nebo skalní útvar Árbol de piedra (Strom z kamene). V plánu bylo&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den šestnáctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-sestnacty/</link>
      <pubDate>Tue, 04 Feb 2020 03:58:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-sestnacty/</guid>
      <description>Santa Cruz ráno Balím motorku na cestu, nějakou vodu, trochu jídla a kolem osmé můžu vyrazit. Přemýšlím se vydat. Na sever nebo na jih? Volím Jih. Krajina se mění, vše je zelené, kolem cest louky s krávami nebo lány kukuřice (nebo slunečnice?) Nejprve je to pár set kilometrů rovně a bouřka, která byla v dáli se kvapem blíží. Ač mám nepromok, je to přívalový déšť, který bolí do rukou. Ten typ deště, který když zastihne strýca na Antoníčku na půti, tož než rozevře deštník, má vodu v holénkách a zplihlý klobůk přes uši jak kokršpaněl. Tedy během půlhodinky jsem mokrý skrz. Pak vysvitlo sluníčko, nebe modré a já absolvoval první policejní kontrolu. Řidičský průkaz. Hm, pas. A dotaz policisty ať předložím carné de conducir internacional. Tak mu říkám, že Bolívie nemá podepsanou žádnou ze dvou smluv o mezinárodních řidičácích, tak mám pro jistotu oba. Zklamaný nebyl, opravdu se smál. Po cestě&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den patnáctý, odpočinkový...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-patnacty-odpocinkovy/</link>
      <pubDate>Mon, 03 Feb 2020 03:02:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-patnacty-odpocinkovy/</guid>
      <description>Santa Cruz Neděle, den odpočinku a regenerace. První mši v katedrále sloužil biskup a lidí bylo plno. Dneska mám v plánu nedělat nic, proto není co psát. Vyrazil jsem místního parku kultury a oddechu/bioparku Güembé. Video řekne víc, než bych dokázal napsat. Tedy video viz &lt;a href=&#34;https://youtu.be/i9K6Y02FSAQ&#34;&gt;https://youtu.be/i9K6Y02FSAQ&lt;/a&gt; Válet se v bazénu bylo velmi příjmené. K večeru jsme vyrazili od Noela na besedu ke strýčkovi, který má velkou Toyotu a zajistilí transport na letiště. Strávil jsem příjemnou hodinku se studentou medicíny a jejími dvěma bratry, kteří jezdí na motorkách a jsou nadšení do postapo filmů. Tak jsme si pak prošli nějaké fotky a bylo to příjemné setkání a klábosení o hloupostech. Jak tráví čas, když mají prázdniny? Motorka, fotbal a hlavně kolo. Pořád chtějí všichni jezdit na horských kolech po horských cestách. Nové slovo z jazyka quechua: akulliku=žvýkat koku. Je neděle a tady je všude párty už&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den čtrnáctý, díl druhý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-ctrnacty-dil-druhy/</link>
      <pubDate>Sun, 02 Feb 2020 16:54:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-ctrnacty-dil-druhy/</guid>
      <description>Fiesta, rodinná oslava Je po čtvrté odpoledne a já se chystám přesunout na rodinnou oslavu. Jsou to první narozeniny vnučky, sešlost v domě rodičů otce malinké Ariane. Jsem tam mezi prvními, abych se správně naladil a seznámil. Tesně před odjezdem jsem zjistil, že oslava je tématická - kočičky. Tak si beru jediné triko, které tady mám, triko s vlkem žijícím v národním parku Picos de Europa na severu Španělska. Mám v plánu lovit a sežrat nějaké kočky. Vítá mě majitel domu, vysmátý strýc s tetováním lezoucím z pod rozepnuté košile a se znakem hippie na krku. Nemít ten znak tu nožičku dole, zapadl by mezi typické mercedesáře na konci omsdesátých let v Česku. Chce mě přivítat štamprlí, ale jak vidí, že jsem přijel na motorce ihned teskní nad tím, že na fiesty se jezdí taxíkem. Začátek je oddělený - ženy zvlášť mají svůj kroužek a muži v zahradním domku pijí a vedou moudré řeči. Začali jsme&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den čtrnáctý, díl první...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-ctrnacty-dil-prvni/</link>
      <pubDate>Sun, 02 Feb 2020 03:53:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-ctrnacty-dil-prvni/</guid>
      <description>Santa Cruz: Vstávám až v osm ráno. Dneska mně ani nevadil řvoucí ventilátor, tak jsem byl znaven. Servis motocyklu, možno přeskočit: Prvně řeším motorku. Za 20bol. jsem v krámečku s náhradními díly sehnal držák levého zrcátka a spojky. Díl z vraku, ale poslouží. Ještě jsem si ve vedlejším servisu půjčil klíč 14mm, abych zrcátko mohl nastavit. Ten chlapík měl v krámečku na motorky úplně všecho. Pak jsem se doptal na nejbližší myčku. Velký prostor vedle supermarketu a drsný šéf všechny hlídá ze své klimatizované budky. Tlakové mytí, šampon, ruční mytí hadrem, tlakový oplach. To se musí dodržet. Tak jsem aspoň kluka a vapkou požádal, aby pořádně prostříkl brzdové destičky a zámek od kufru. Když jsem mu řekl, že jsem spokojen a že motorka za dva dny bude vypadat stejně, tak jen loupnul okem do budky a řekl, že musí vykonat všechny části práce. Motorka i po pořádné sprše svítí, budík funguje&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den třináctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-trinacty/</link>
      <pubDate>Sat, 01 Feb 2020 04:52:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/02/den-trinacty/</guid>
      <description>Cochabamba Celou noc opravdu vydatně pršelo a na plechové střeše nad mou komůrkou bez oken kapky řvaly tolik, že jsem si musel dát sluchátka na spaní. Motorka ráno vypada docela umytě. Svítí slunce a modré nebe. Neváhám a před snídaní chci na kopec nad městem, kde rozpíná své svaté ruce Cristo de la Concordia &lt;a href=&#34;https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Cristo_de_la_Concordia&#34;&gt;https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Cristo_de_la_Concordia&lt;/a&gt; Každý místní kočabamban vám v první větě k monumentu řekne, že je větší než ten v Riu. Ale kdo by si poměřoval Ježíše. Ne to není vtipné, musím to vyškrtnout. Shora, stojíce 230m nad městem vidím, jak je rozlehlé. Je to něco jako Santa Cruz de la Sierra, ale v mírnějším pásu, se vzrostlými palmami uprostřed širokých ulic. Celkově se říká, že je toto město lépe udržované. Například se to pozná podle toho, že všude chodí oražově uniformovaní prodejci a kontroloři parkovacích lístků. Platí i pro motorky, jinak mně dají&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den dvanáctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-dvanacty/</link>
      <pubDate>Fri, 31 Jan 2020 02:59:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-dvanacty/</guid>
      <description>San Pedro de Tiquina Ráno mě budí bubnování deště, na osm mám domluvenou snídani. Volská oka, mamita je dělá tak, že vyklepne vejce do vrstvy horkého oleje. Mňam. Dokonce k tomu přidá hromadu vařené zeleniny. Včera večer jsme tady s malinkou holčičkou hladili modrooké zvíře, mám krátké video viz &lt;a href=&#34;https://youtu.be/r9jqigEVCpI&#34;&gt;https://youtu.be/r9jqigEVCpI&lt;/a&gt; Copacabana? Ráno balím motorku a chci vyrazit 40km serpeninami do Copacabana. Zhruba v polovině cesty houstne déšť, v dáli vidím temno takové, že nelze rozpoznat, kde končí obloha a začíná hladina jezera. Na silnici začíná být mlha, že by se dala krájet. Nechci přejet místního hombre de carrizo=Rákosníčka. Otáčím se zpět. Při čekání na přívoz ověřuji na budce s informacemi pro loďky a vypadá to, že tři dny bude na západní části jezera deštivo, že s lodí nevyjde nikdo. Nalodil jsem se a přemýšlím, jak je to vlastně se slavnou Cestou smrti a její sjízdností dnes&amp;hellip;.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den jedenáctý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-jedenacty/</link>
      <pubDate>Thu, 30 Jan 2020 02:38:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-jedenacty/</guid>
      <description>La Paz Neuvěřitelná směsice lidí, vozidel a psů. Od spodu zaplněná vůní grilovaného jídla přímo na ulici smíchaná s pachem výfových plynů; venku polehavajících psů a shora rámovaná změtí kabelů elektrického vedení a optických kabelů. Jestli bych něco v La Paz nechtěl dělat , tak je to profese elekrikář. Ač je to sídelní město bolívijské vlády, tak stejně jako kdekoli jinde, se zde mísí chudoba a bohatství. Lidé prodávají na ulici chlebové placky, ovoce, zmrzlinu. Kdo může, tak má malý krámeček s jakýmkoli zbožím. Některé krámky vypadají, že s tím zbožím tam bydlí i majitel. A vidět vyskládané šunky zavařené v igelitu jen tak na hromadě bez chladničky, vyděsí. Včera večer jsem koupil pár vajec a dneska ráno jsem využil místní kuchyňky v hostelu. Řekl bych, že je v lepším a čistčím stavu než byla společná kuchyňka na kolejích v Ostravě, kterou nám jednou uklizečka již nevydrvživší,&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den desátý, cíl La Paz...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-desaty-cil-la-paz/</link>
      <pubDate>Wed, 29 Jan 2020 03:54:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-desaty-cil-la-paz/</guid>
      <description>Uyuni: Ještě ke včerejšímu Salaru. Koupil jsem si v lékárně jelení lůj. Jenže až po prvním použití jsem zjistil, že barví červěně. A když jsem si pak natřel rty, tak se na mě zbytek skupiny fakt divně díval a tak jsem jim svůj omyl vysvětlil. No ale vypadali, že mně to moc nevěří. Ráno u snídaně je to opět veselé. Pan domácí je mistr historek. Ale nejprve jsem začal pár dotazy a tady jsou odpovědi. Co říkají Boliviánci na přistěhovalce z Venezuely. Pokud pracují, není problém, ale prý jich většina nepracuje, ale jenom žebrá nebo přepadávají lidi. Žádná státní podpora tady neexistuje. A že jsou ty problémy v Santa Cruz, Cochabambě i Potosí. Když se sem tlačí přes hranice nesou ženy před sebou děti jako štít. Obecný názor je pustit sem pouze ty, kteří budou pracovat. Práce je tady dost, neplatí se moc, ale práce je. Jak tady funguje místní samospráva a proč jsou cesty tak v hrozném stavu&amp;hellip;.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den devátý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-devaty/</link>
      <pubDate>Tue, 28 Jan 2020 03:15:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-devaty/</guid>
      <description>Uyuni: Včera večer jsem zi zapomněl vzít lék proto smrti z nadmořské výšky, tak už ráno cítím, že ho potřebuju. Snídaně je připravená a pan domácí je v dobrém rozmaru. K rozhovoru jsme se dostali tak, když jsem zmínil, že včera večer ještě před zaparkováním motorky jsem u jeho sousedů domluvil s člověkem jménem Jesus, že jeho turistická kancelář mě dneska vezme na Salar a že vyrazíme v deset. Povídal o tom, že pracoval pro Němce, který trval na tom, že do práce musí chodit přesně! A ne podle času bolívijského. Pak pracoval pro firmu a servisoval velké tiskařské plotry. Výběrové řízení dělali tak, že dali někomu oservisovat nefunčkní věc, která nešla opravit. Několik hodin ho pozorovali, když s tou věcí nezačal třepat nebo do ní kopat, tak ho vzali. A pozor, nevzali každého. Dobré byly historky, jak s nějakými Kanaďany dělal geologický průzkum. Velmi vtipný strýc. Počítání času po&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den osmý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-osmy/</link>
      <pubDate>Mon, 27 Jan 2020 01:50:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-osmy/</guid>
      <description>Potosí: Ráno jsem se probudil a nebylo mně příliš dobře. A včera jsem vypil tři piva, tím to nebude. Když jsem balil věci do kufru a vstal, musel jsem se chytit postele, jak jsem si byl nejistý. A naprosto příšerně mě bolí hlava. Smrkám krev. To bude tou vysokou nadmořskou výškou. Zašel jsem do lékárny, ač je neděle, tak všude všechno více méně otevřeno alespoň dopoledne. Ta věc se jmenuje Sorojchi pills, mají ji. Dostal jsem jedno platíčko s tím, že mám dávat po osmi hodinách jednu. První jsem si dal ještě v lékárně. Zhruba za půl hodinky už mně je úplně fajn a během dopoledne i normálně vysmrkám. Podle informací, co jsem našel je v těch tobolkách jen aspirin a kofein. Stavil jsem se v obchůdku s nějakými drobnostmi. Jen proto, že jsem měl čas. Mše v katedrále je až na deset. V krámečku je jenom nějaká holka a mů puštěnou televizi. Tak aspoň zjišťuji, že Flintstoneovi se tady jmenují&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den sedmý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-sedmy/</link>
      <pubDate>Sat, 25 Jan 2020 06:56:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-sedmy/</guid>
      <description>Sucre ráno: Hostel, kde parkuju motorku je stejně jako celé Sucre v jakési typické koloniální architektuře. Pár století se tady potomkům Evropanů mohlo žít opravdu hezky. A mně se dobře spalo, až do devíti. Běžný obchod je otevřený třeba 6-11, 15-21. Nemusíte mít strach, že by mámy byly tak dlouho od dětí, protože ty malé mají v obchodě s sebou a kluci, co se vrátili ze školy jdou po své práci. Umývači nádobí v jídelnách, čističi bot. Domácí příprava do školy se neřeší, ale úkoly děti dostávají. Škola se dělá ve škole. Navíc v lednu a únoru mají školní prázdniny, proto jsou děti v práci celý den. Míchaná vajíčka, šunka, sýr, zelenina. Jedna velká dobrota. Hned vedle je Museo de tesoro a conquistadora přec zajímá zlato, stříbro, měď a drahé kamení. Komentovaná prohlídka asi na hodinu a začíná za půl. Tak to stihnu ještě pozevlit na náměstí. Běhá tady malinký samojed a snaží se lovit&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den šestý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-sesty/</link>
      <pubDate>Fri, 24 Jan 2020 22:30:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-sesty/</guid>
      <description>Villa Serrano: Ráno celé městečko žije, zkusil jsem vyrazit na snídani, ale žádná věc, kterou nabízeli ve mně nevzbudila důvěru. Až na překapávanou kávu. Snídám sto gramový pytlík ořechů ze zásob. Mám ořechy, tak 400g a pak sušené maso, ale vůbec dobře nevoní, mám obavu, jestli mu horko v kufru neublížilo, ale prý je to nezkazitelné. Je to takový můj trpasličí chleba, tady věc poslední záchrany. Ale nikdy nebylo tak zle, aby se musel jíst trpasličí chléb. Vedle vchodu do ubytovny U rybáře sedí strýc s pytlem v kterém se zálibně prohrabuje. Prodává koku. Kdejaký člověk tady má vyboulenou skráň a cucá koku. Při výjezdu s motorkou ze dvorečka ubytovny zjišťuju, že platforma pro uloží zadního kufru je opravu velmi volná, včerejší natřásání na offroadu zanechalo stopy. Navštívil jsem opravnu motocyklů, povykládal se servisáky, půjčil si nástrčné klíče a malý inbus. Od začátku mělo uložení&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den pátý, díl druhý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-paty-dil-druhy/</link>
      <pubDate>Thu, 23 Jan 2020 21:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-paty-dil-druhy/</guid>
      <description>Navigace mapy.cz funguje dokonale, cestičky klikaté a je v nich každý ohyb. Ještě k obědu v obci Pucara. Sedělo tam si šest chlapíků a mezi nimi jeden stařík, kůže barvy dobře upražené kávy, klobouk, provaz omotaný šikmo přes hrudník, při odchodu jsem zjistil, že má i mačetu, kterou si odložil pod sebe na lavici když seděl. Když odcházel, ptám se, jak se jmenuje ten meč, který drží. Slovo machette řekl tak, že z něho šel strach, úplný pan Trej v moterkách. Všichni seděli u jednoho dlouhého stolu a měli tam místo a říkali, ať si přisednu. Vykládali jsme skoro půl hodiny, o situaci v Evropě, o jejich prezidentských starostech, o socialismu. V Bolívii jsou zemědělci a nemají průmysl, ptal se jaké fabriky máme u nás a co vyrábíme. Vykládali jsme o chovu prasat, slepic, produkci vajec. Když to shrnu, tak skoro všechno co se tady prodává, je bio domácí produkce bez jakékoli výstupní kontroly&amp;hellip;.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den patý, díl první...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-paty-dil-prvni/</link>
      <pubDate>Thu, 23 Jan 2020 19:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-paty-dil-prvni/</guid>
      <description>Ráno ve městečku Vellagrande, celým jménem se městys píše Jesús y Montes Claros de los Caballeros del Vallegrande, tedy Ježíš a jasné hory rytířů z velkého údolí. Zajímalo by mě, jak to místní vyplňují do tiskopisů. Jdu ulovit nějakou snídani, míjím masnu. Obchůdek, kde visí maso, při běžné teplotě, v rohu na lavici paní s dcerou a řezník porcuje. Voní to adekvátně. Tržiště, místo které má část se stánky se snídaní, uprostřed je obchod se vším od chleba přes pytle rýže, svíčky nebo prací prášek. Pak je sekce masa, teplo, kuřata, maso, fujki. Moc fujki. A z druhé strany jsou stánky, kde prodávají obědy. Dá se tadys sehnat všechno, od hřebíku po lokomotivu. U prvního stánku je veselá paní, tak ptám kávu do začátku. Ptá jestli překapávanou, kterou má již v konvičce nebo rozpustnou. Volím rozpustnou, protože vím, že dostanu hrnek plný horké vody, lžičku a pixlu Nescafé. Chci hned platit a&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den čtvrtý - Samaipata, Vellagrande...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-ctvrty-samaipata-vellagrande/</link>
      <pubDate>Wed, 22 Jan 2020 05:35:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-ctvrty-samaipata-vellagrande/</guid>
      <description>Santa Cruz: Včera večer jsem si vypral triko a trenky, obé z merina. Jedna z maminek také prala. Měli pračku, po letech se pokazila a do další už nechtějí investovat, takže dvě kamenná umyvadla a studená voda. Jiná tady ani neteče, jeden kohoutek a pro místní pitná voda. Ráno vstávám, všude kolem visí prádlo a já zjišťuju, že mám všechno stejně mokré, jak jsem to před nejméně deseti hodinama pověsil. Paní domu oznamuje, že vše uschne, jestli vyjde slunce. Napřed mě napadlo použít mikrovlnku jako sušičku, chvilku jsem googlil a našel jsem zprávu od slečny, která to vyzkoušela. Triko pak pohřbila na zahradě. Zvítězil pan ventilátor, stačilo deset minut pro každou věc a daly se obléct. Noel ráno radí a barvitě povídá, co všechno nesmím po cestě minout a začínám balit. Co nejvíc věcí, které nepotřebuju pořád, se snažím dostat pod sedlo. Sbaleno, motorka naložená. Balené vody mám dost. Od&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den třetí, díl druhý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-treti-dil-druhy/</link>
      <pubDate>Wed, 22 Jan 2020 00:37:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-treti-dil-druhy/</guid>
      <description>Místo odpočinku jsem našel lepší plán. Vyrazil jsem do muzea, všechna podle webu zavírají v šest a jen Muzeum nezávislosti v sedm. Půl hodina cesty ve špičce do středu města, kterou jsem se zkusil objet okolními uličkami, ve výsledku to trvalo stejně dlouho. Celá budova muzea, protože je vládní byla obehnána provázkem s nápisy nevstupovat, nachystané pneumatiky s vlajkou, asi k zapálení. Chystá se tu nějaká demonstrace a zítra se prý má všechno vyřešit. Jde o nějaké složitosti v mnohonárodnostím státě Bolívie. Už včera večer tady kolem náměstí postávali chlapíci s megafony a hulákali na lidi, aby se připojili. Prvně jsem to chápal tak, že to patří k večernímu koloritu, protože lidí bylo v parku hodně a úplně řvouny přehlíželi. Pár pravidel silničního provozu tady: 1. Pokud se tam vejdu, tak tam jedu. 2. Červená znamená zpomal. 3. Předost zprava platí pouze pokud auto zpomalí. 4. Pokud&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den třetí...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-treti/</link>
      <pubDate>Tue, 21 Jan 2020 21:04:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-treti/</guid>
      <description>Santa Cruz de la Sierra: V noci jsem se vzbudil jen jednou, když mně vypadlo z ucha sluchátko a ze snu o letadlové bitvě ve dvouplošníku mě vzbudil řvoucí vrtulový ventilátor. Přes den má člověk pocit, že tady skoro nikdo nepracuje, kromě zedníků a sekáčů trávy s křovinořezy, případně majitelé všemožných krámků, kteří číhají na kolemjdoucí jako mravkolev v důlku. Musíme oddělit ty, co pracují v klimatizovaných budovách a kancelářích. Tam je pracovní doba zhruba jako u nás, jen někteří pracují i deset hodin. Ale v malinkých domečkách tady na prstenci pět je to trochu jinak, asi v devět ráno majíí všichni skoro hotovo, protože začali prodávat, nakupovat, zajišťovat domácnosti tak ve čtyři ráno. Všechno řídí počasí, v devět ruch utichne, vypukne horko a zase k večeru někdy od šesti do desíti zase ulice ožijí. Ráno se Noel na pouhé dvě hodinky opravdu rozpovídal a sázel historku za&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den druhý, díl druhý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-druhy-dil-druhy/</link>
      <pubDate>Tue, 21 Jan 2020 03:14:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-druhy-dil-druhy/</guid>
      <description>Zajímavosti: Nejsou tady čtvrti bohatých nebo chudých, všichni žijí a staví pohromadě. Vedle nádherné vily stojí opravdu chudobné domečky s obřím dvorem a několika rodinami, které tam žijí. Pak stojí totálně vybydlený krámek a dívám se, čtu a ona je to lékárna. Pro motorku se vezu na motorce, nějaká dvěstěpadesátky, což je tady spíš větší kubatura. Protože s helmou v ruce a v moto oblečení opravdu není problém přistoupit k někomu, kdo zatím jede sám a protože jsem větší a on jede směrem, kterým potřebuju, tak se vezu. Je to zážitek a učím se místní pravidla, zatím to vypadá, že jsou zvyková. Na motorce se držím zuby nehty, protože jednou rukou fotím. Nemít boty, tak mám prsty od nohou omotané kolem zadních stupaček jako opička kolem větve stromu. V době, kdy by našinec dávno dobržďoval, tak můj řidič ještě brzdit nezačal. A pak to zašlápne. Doufám, že zadní svařenec trubek, sloužící&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den druhý...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-druhy/</link>
      <pubDate>Mon, 20 Jan 2020 18:50:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-druhy/</guid>
      <description>Santa Cruz de la Sierra: Let dobrý. Jedenáct a půl hodiny v letadle. Palubní obrazovka se chlubila, že letíme rychlostí 1050km/h. Já jsem naměřil 997km/h. Moc se mně nezdá, že by Boeing lítal mach1. Roste ve mně pocit, že podle toho, co tady jezdí za káry emisním očištěním celé Evropy planetu nezachráníme. Toyota ve které jedeme z letiště měla své nejlepší roky za sebou už v divokých devadesátých. Učím se místní pravidla. Červená na semaforu znamená zpomal. Absence pružení na straně spolujezdce znamená, že na panelové cestě skáčeme jen 80km/h. Ať autu nekřivdím, je možné, že na pravé straně má sportovní podvozek a na levé terénní. V Santa Cruz de la Sierra mám ubytování u Noela, otce Diegova. Už tady mám prvního kamaráda, říkám mu comandante america, má pět let na triku znak marvelovského hrdiny a řádili jsme od rána. Bylo mu pět a chodí do školy. Tady děti jdou povinně v pěti letech,&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Den první...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-prvni/</link>
      <pubDate>Sun, 19 Jan 2020 20:23:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/den-prvni/</guid>
      <description>Den první. Praha, letiště Ruzyně Už při průchodu kontrolním rámem na letišti jsem pořád pípal. Tentokrát mě nesvlékali, ale pořádně prošacovali a objeli ručním detektorem. Baťůžek na pásu neprošel kontrolou, protože v něm byla vidět na rentgenu, či co za kouzlo to je, velká neprůhledná černá podezřelá věc. Byla to v alobalu zabalená oblíbená rolka z grilu. Jen pět nebo šest vajec a 200g vysokotučného sýra. Co si ostraha přičichla, pochopili a vrátili mně baťůžek. Hlásili se ke mně nějaké dvě holky španělské, že jedna z nich má taky motorku a kam že se chystám teď v zimě. Holka se pochválila jakou má motorku ona, ale musela mně to říct třikrát, než jsem pochopil, jak vyslovuje slovo &amp;ldquo;scrambler&amp;rdquo;. Při startu jsem tentokrát nezapomněl zapnout rychloměr a naměřil jsem 86m/s (309,5km/h), když se letadlo odlepilo od země. Příště zkusím změřit i zrychlení 0-300km/h. Sedím u okénka a vedla&amp;hellip;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Směr Bolívie...</title>
      <link>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/smer-bolivie/</link>
      <pubDate>Sat, 18 Jan 2020 14:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://tyfoza.sytes.net/posts/2020/01/smer-bolivie/</guid>
      <description>Konečně zase na cestě. Roky hovořím o tom, že chci na vlastní kůži/pneu poznat Latinskou Ameriku, tedy nastal ten čas poznávání a konec odkládání a stavění vzdušných zámků. Sbalit motoboty, helmu, chrániče a vyrazit. První se zemi, kterou chci navštívit je Bolívijský mnohonárodnostní stát. Plánovaný směr let Praha - Madrid - Santa Cruz de la Sierra. Tak tedy pln očekávání vstříc novým zážitkům. Chtěl bych si tady vést podobný deníček z cesty, protože včerejší události maže to, co zažívám dnes a dnešek překryjí zážitky zítřejší. Ano, jako správný IT technik mám hlavu jako počítač, maže dokonale. Jako s každým mým cestováním se mně opět asociuje rozhovor odposlechnutý na peróně nádraží v Otrokovicích, kdy strýc s dvěma kufry pracně vystoupí z přeplněného vlaku a s úlevou říká: Uff, nejhorší část cesty mám za sebou. Kolemjdoucí se zvědavě ptá: A kam jedete, strýcu? Strýc odpovídá: Ej&amp;hellip;</description>
    </item>
  </channel>
</rss>
