Rukávce i široké šatky z Moravského Slovácka jakož i ze stolice nitranské v Uhrách bývají jimi zdobeny.

Čipky a mrežky z dědin kraje bzovského v stol. hontské, jichž slušnou sbírkou honosila se výstava, ač pracovány v době naší ze silných pamokových nití, značí se stejnými motivky jakož i jinak podobnosti k čipkám výše popsaným. Výtečné a důkladné zpracování staví je však na stupeň umělecké dokonalosti. Motivky bohatější změnami činí je ještě zajímavější. Způsob zpracování těchto spanilých čipek jest zcela primitivní a originalní, dokazující, že umění toto zrodilo se v lidu, v němž udrželo se až na naše doby.*)

Z dobrého materialu zhotovené nejsou k roztrhání, proto také užívá jich lid k vroubení součástí krojových.

Zajímavé jsou názvy: rybací chvost, ulianine, uchatá nebo uškastá čipka, a j.

Čipky cerovské z Hontu byly na výstavě zastoupeny 18 vzorky. Zpracováním i lepostí nezůstávají nikterak za předešlými. V šířce až 9 cm, v sestavení původním krajkám slovenským vlastním, zahrnují v sobě několikero způsobů práce. Motivy připomínají na skvostné široké krajky u starších šatek slovenských, které se nyní již nepracují. Při některých vzorech obplétány jsou motivy silnou nití. K dolní straně čipky připojený »krajík«, úzká to čipočka, ú-hledným svým vzezřením vyrovná se, svého času proslulým, krajkám italským.

Po nich následovala skupina čipek a mrežek šušelových i žihlavových, hotovených ještě před 50 lety v okolí dědin Velké a Vrbky na Moravě jakož i v o-kolí Nov. Města n. V. v Nitranské stolici v Uhrách.

Čipka od kútní plachty (Nitransko), mřížka od úvodnice (Uh. Ostroh), krajka z vyšívky hanácké, krajka nitěná vyšíváním zdobená,

krajka (Strážov u Klatov).

Ve jmenovaných čípkách nalezly drobné motivky, o nichž výše psáno, svého zdokonalení. Z těchto čipek nejdokonalejší rovnají se technikou starým světoznámým krajkám Valencien-neským, materialem nabývají však starožitného rázu. Vedle drobných motivů bývají i motivy rozsáhlejší zvláště pěkných tvarů v uměleckém provedení. Zajímavé byly: rostlinná větévka, motiv ptačí a pak ještě dva vzory, jichž motivy podobaly se tvaru biskupské mi-try. Na ornament lidový připomínala rovněž i mrežka »na drumble«, kterýžto motiv jeví se i v národním vyšívání. Podotknouti dlužno, že čipka provázena bývá při vyšívce vždy stejnou mrežkou, jen čipky tuto zvláště podotknuté shodných mrežek nemají.

Oproti tomu čipky »na drumble« nestává. Jest málo čipek druhu tohoto, v jichž sestavení vzorovém nejevil by se často jen jako náho-

dou prohozený motiv, jenž v ostatních čípkách i krajkách československých není k vidění. Střed téhož tvoří koliesko, z něhož jakoby vycházely paprsky. Snad to má býti podoba slunce.

Při moravských i slovenských vyšívkách jsou čipky tyto hojně zastoupeny; zvláštnost moravská jest obšívati motivky pestrou nití v barvě vyšívání, v čemž si Moravanky i při jiných druzích krajek libovaly.

Zvoleňsko zastoupeno bylo jediným jen vzorem čipky »pávi«. Čipky tamní podobají se nejvíce cerovským, ovšem pokud se může mluviti o podobě tam, kde na jedné straně zříti lze dokonalé zpracování po způsobu starožitném