obyčejně zbarvení křiklavé a tvrdé. Značí tedy nadvláda bůstků úpadek vkusu. Zároveň jimi přivoděna neobyčejná tíže plen, což bylo nejpřednější příčinou, proč se majitelky kroje svého vzdávaly. Jiného druhu přeplnění tvořily penízky zlaté neb stříbrné taktéž těžké, kterými, půda pleny bývala tak pokryta, že vzor jen nezřetelně se rozeznával.

V blatském oddělení zastoupena jsou veškerá tato stadia vývoje vyšívek. Jsou tu zastoupeny pleny ze sousedních oblastí krojových.

Jak na krojové mapce ve skříni naproti vchodu jest naznačeno, hraničí na severu krojová oblast blatská s kozáckou, která se od ní liší vyšíváním, provedeným veskrze bílou bavlnou na látkách tenčích. Vyšívání jest tu husté, drobné, hojně zdobené jemnými mřížkami, k nimž švadlena z tenké látky nitě pracně vytahuje. Vzory jsou něžné a bohaté.

Na jihu přecházejí vyšívky blatské v ráz třeboňský, vyznačený zvláštní řídkostí látek, na nichž tvary, obyčejně zvonkovité, jsou vyšity buď jen barvou bílou aneb málo ozdobené perličkami. Často celá čtvrtina pleny zhotovena jest z týlu, na němž drobný vzoreček vyšit jest do obrysů velkých květů, srdcí atd.

Vzhledem k částem oděvu, které se na českém jihu vyšíváním zdobí, jsou to na Blatsku: pleny na hlavu, zástěry, krejzle čili vejkladky, starodávné svatební čepeni, které se skládá z čepce, roušky, lesklými perlami a dracounem pošité a z rouchy čili zaviječky, pak vínky dívek a košilky čili tenčíce.

Kozácké ženy nosívaly vyšité široké bílé sukně, takovétéž zástěry, vejkladky, šátky na krk, pleny a silně oškrobené mašle na čepcích.

Z třeboňského kroje zachovaly se dosud již jen pleny, zástěry a podbradí.

K vyšívkám uvnitř blatského oddělení nesou se výkresy, které jsou umístěny na obou stěnách v místnosti přední, kde stojí figuriny. Výkresy ukazují postup vzorů blatských vyšívek od nejstarších, k novým, jakož i vzory kozácké a něco třeboňských. Jsou vesměs tím způsobem upraveny, že vybrány a sestaveny vždy charakteristické části vzorů a pomíjeno, co se na vyšívkách opakuje, tak že vzory tu znázorněné tvoří přehledný celek tvarů na Blatsku a v sousedním kraji používaných.«

Nyní můžeme se oddati pozorování některých zajímavých zvláštností tohoto oddělení, od kterých snad nádhera vyšívek a krojů odvrátila pozornost. Pilné odbory v Blatsku znázornily nám pěkně zejména poměry zeměpisné, poměry půdy, stránku demografickou pracnými kartogramy a diagramy. Tak veliká Polohopisná mapa okresu táborského, kterou s důkladnou svědomitostí vypracoval v měřítku I : 18.750 J. Hemmr, okresní lesní technik, označovala vedle silnic, cest a obecního majetku též majetek soukromý, dále druhy kultivované půdy. Lesy tu nad jiné převládají, čímž zároveň je vyznačen ráz půdy tohoto kraje. Vidíme kraj neúrodný, kde hospodářství polní málo majiteli vynáší. Týmiž poměry obírala se a týmž rázem vyznačovala se i mapa »Okresu sedleckého v kraji táborském« a mapa »Okresu veselíčského«. Tento okres vystihl i mnohé vztahy do podrobností: znázornil nám poměr mezi jednotlivými druhy obilnin, mezi nimiž největší část připadá žitu, pak ovsu a bramborům, tedy horský neúrodný kraj. Podobným způsobem zobrazen i chov dobytka v témž okrese. Poměr půdy co do kultury na pozemcích českých obcí v okrese česko-krumlovském znázorněn zvláštním diagramem. I zde týž ráz krajový.

Podobnými prostředky, totiž diagramy a kartogramy, osvětleny též poměry demografické. Stránce této věnováno zejména několik prací z okresu českokrumlovského. Na jednom zobrazeno obyvatelstvo tohoto okresu »podle přírůstku obyvatelstva od roku 1840—1890« (v území severně od Krumlova, obývaném českým obyvatelstvem, přibylo až o 55%). Na zvláštních tabulkách vylíčeny příslušnými číslicemi narození, sňatky a úmrtí v jednotlivých místech téhož okresu. Zvláštní péči věnovali tamější pracovníci poměrům národnostním v tomto území. Byly to hlavně okresy smíšené, především českokrumlovský a jindřichohradecký. Němci a Čechové v jednotlivých osadách vyznačeni percenty. K národnosti přihlíženo i při zobrazení průměrné lidnatosti na Krumlovsku. Národopisnou mapu zhotovil též okres jindřichohradecký. Jindřichův Hradec je vlastně český střed v německém ostrůvku kolem města. Širší okolí je ovšem zase české. Pěkná práce podobného obsahu vystavena i z osady Veselíčka.

Veliká důkladná mapa obírá se školskými poměry v hejtmanství táborském. Vhodným způsobem na ní vystiženy podrobně všecky poměry, jakého druhu škola je v každém místě, s kolika třídami atd.; kolik v celém hejtmanství dítek školou povinných, kolik učitelů, školních budov; jaký poměr obyvatelstva co do národnosti, náboženství a vzdělání. Pečlivě malované znaky tří předních měst: Tábora, Soběslavě a Mladé Vožice jsou jako vhodná ozdoba její. Jsou na ní znázorněny obvyklými značkami i jiné vztahy.

Stavby a sídla tohoto obvodu zobrazeny jako jinde fotografiemi. Města vyfotografovala své památné budovy; tak zejména zachycen starobylý ráz náměstí města Tábora, jemuž ozdobné štíty domů dodávají zvláštního rázu. Náměstí, jednotlivé budovy a význačnější památky stavitelské vyfotografovány i ze Sedlce a Prčic. Ze staveb veských zobrazena význačná obydlí, chalupy, zvonice, velké stromy, jež pro český jih jsou dost charakteristické, staré kaple, zříceniny i zámky. K těmto vztahovala se i mapa hradů, zámků, tvrzí, zaniklých vesnic a svobodnických statků v okrese sedlčanském a sedleckém. Kamenné pomníky z okolí Jindřichova Hradce objevil a zobrazil J. Rychlý. Z Pacovska vystaven model mlýna, na němž ukázáno, jak v dolejším kraji upravují staré mlýny na t. zv. »amerikány«.

Z jiných předmětů národopisných vybrány alespoň některé ukázky, zvláště z musea jindřichohradeckého. Byla tu zejména dost bohatá sbírka keramiky od starých nádob hliněných s prostými ozdobami, kachlů až k nádobám emailovaným, porcelánovým a skleněným; k nim družily se cínové mísy, zdobené vrytými ornamenty (jedna s vročením 1761), talíře, korbele, konvičky a j. K jiné stránce vztahovala se rychtářská práva, ferule cechovní, pečetidla, cechovní a historické listiny, pěkně ornamentované staré předměty bronzové a měděné ze Sezimova Ústí a j. v. Z předmětů zvykoslovných uvádíme pěknou sbírku kraslic s rázovitým ornamentováním, nevěstí vínky, kabele, ohromnou kytku