str. 158
a po sbírkách. Značnější část bylo viděti i v exposici krajinské z východních Čech spolu s figurinou ženy z Hlinecka (Rychmburska) v očepáku a špenzru, leč v hedvábné sukni a zástěře.
Od Skutečska a Hlinecka v českomoravské krabatině pokračuje kroj lidu v kolejích svrchu jasně naznačených dále k Chotěboři, Německému Brodu,*) po Horním Posázaví k Dolním Kralovicům, Vlašimi atd., pozbývaje však znenáhla rysů význačnějších a více a více k městskému se přizpůsobuje. Ze Skutče a okolí (kde byly robeny), rozšiřovaly se dvojdílné holubinky, uzlíčkované, štepované, mřížkované (»s katry«), do míst a krajin na západ a jih; častěji vyskytuje se tu vedle modrých a zlatých výplní kontur vyšívacích uzlíčkování, režné, ba černé (Chotěboř). Čepce na způsob křídlatých a »krepinů« panují jako vzácná ozdoba jak na české, tak na moravské straně (Velké Meziříčí); vedle nich i hladké zlaté a stříbrné čepce lze uzříti. Šněrovačky jsou mnohodílné, hojně proštepované, vysoké, opatřené
koženými šůsky, buď cele zlatohlavové aneb
damaškové s hojnými zlatými neb stříbrnými
portami. Zvláště skvostná čísla v té příčině
má Dolnokralovicko. Mužský kroj byl temno-
barevný, i jinde obvyklý, zvláštní rázovitostí
nevynikající. Ve »Zvykosloví« vystaveny byly
obrázky korunovačního průvodu z vlašim-
ského panství; na nich mají selky bílé čepce-
holubinky, košilky naditých rukávů, vysoké
mnohodílné šněrovačky, šátky-loktušky do
šněrovaček zastrkané, zástěry zelené. Mužští
vyznačují se koženkami a vysokými botami,
mezi nimiž viděti modré punčochy, vestami
zelenými a dlouhými modrými kabáty. Širáky
jejich hojně jsou ozdobeny.
Ze střízlivosti a všeobecnosti kroje,
téměř až k Jindřichohradecku rozšířené,
veliký učiníme skok v originelní, pestrá, ba
až fantastická Blata a Třeboňsko. Jezerní
tento kraj již o výstavě jubilejní exposicí
svou velikou budil pozornost, na výstavě
Národopisné pak presentoval se ze všech
končin českých nejskvěleji.**) Kroj »třeboň-
ský« rozprostíral se kolem Lomnice n. L.,
Stráže, Třeboně, Lišova, Záblatí; s ním za
Lišovem k Svinům Trhovým a Borovanům
sousedil kroj řečený »doudlebský«. Kroj
»blatský« panoval kolem Soběslavě, Tučap,
Deštné, Pluhova Žďáru a Kardašovy Řečice.
Od něho severně, od Tábora pak na jih (na
panství kdysi choustnickém a radenínském)
vyskytoval se kolem Plané, Choustníka, Zelče
kroj »kozácký«, jenž však valně od blatského
i třeboňského se liší. Oba tyto kroje vynikají
velikou starobylostí vyšívání (jehož základem jest kulatý, vrstvovitý květ), pestrotou koloritu a jistými rysy jednotlivých svých součástek nikde již se nevyskytujícími. Rozdíl obou krojů jeví se hlavně ve způsobu vyšívání »plen« a fěrtochů (zástěr). Jsouť pleny a zástěry blatské vyšity starobyle, červeně (vybledle) a žlutě, plochým stehem hedvábím, kdežto třeboňské jsou většinou bílé, mají mnoho tylových výplní, protahování vlnou barevnou, ozdobu jemných barevných bůstků
Kreslil F. Urban.
Kreslil K. Preissler.